Dóros (starořecky Δῶρος Dóros, latinsky Dorus) je v řecké mytologii zakladatelem kmene Dórů. Byl synem Helléna, prapředka Hellénů-Řeků a nymfy Orseis, a vnukem prvních lidí Deukalióna a Pyrrhy. V dobových zdrojích se objevuje několik podání o jeho životě a činech:

• Podle Pseudo-Apollodórovy Bibliothéky zplodil Hellén s nymfou Orseidou syny Dóra, Xútha a Aiola. Dóros získal zemi proti Peloponésu a osadníky, jež ji osídlili, pojmenoval po sobě Dórové.^[4]

• Podle Strabónovy Geografiky vládl Hellén v thessálské Fthíi a vládu po něm zdědil jeho nejstarší, nejmenovaný, syn, zatímco Dóros, Xúthos a Aiolos založili svá sídla mimo panství svého otce. Dóros sjednotil dórské kmeny v okolí Parnasu do jednoho státu, který byl po jeho smrti po něm pojmenován.^[5]
• Podle Hérodotových Dějin obývali za Dórových časů Řekové území okolo Olympu.^[6]
• podle Bibliothéky Historiky Diodóra Sicilského měl Dóros syna Tektama, který se stal krétským králem, a Aimígia, který vládl v thessálském kraji zvaném Histiaeotis.^[7]

Rodokmen prvních lidí v řecké mytologii vypadá následovně: