císařovna Čang |
---|
císařovna |
portrét císařovny Čang |
Posmrtné jméno | zkrácené: císařovna Čcheng-siao-čao (誠孝昭皇后) plné: Čcheng-siao kung-su ming-te chung-žen šun-tchien čao-šeng čao chuang-chou (诚孝恭肃明德弘仁顺天昭圣昭皇后) |
---|
Tituly | císařovna (皇后, od 1424), císařovna vdova (皇太後, od 1425), velká císařovna vdova (太皇太后, od 1435) |
---|
Narození | 1379 |
---|
Úmrtí | 20. listopadu 1442 |
---|
Předchůdce | císařovna Sü |
---|
Nástupce | císařovna Chu |
---|
Manžel | Chung-si |
---|
Potomci | Ču Čan-ťi (císař Süan-te), Ču Čan-jung, kníže z Jüe, Ču Čan-šan, kníže ze Siang, princezna Ťien-sing |
---|
Rod | Čang |
---|
Otec | Čang Čchi (張麒) |
---|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Císařovna Čang (čínsky v českém přepisu Čang chuang-chou, pchin-jinem Zhāng huánghòu, znaky 張皇后, 1379 – 20. listopadu 1442), zkráceným posmrtným jménem císařovna Čcheng-siao-čao (čínsky v českém přepisu Čcheng-siao-čao chuang-chou, pchin-jinem Chéngxiàozhāo huánghòu, znaky 誠孝昭皇后), příjmením Čang (čínsky pchin-jinem Zhāng, znaky 張) byla mingská císařovna, manželka Chung-siho, císaře čínské říše Ming.
Život
Paní Čang pocházela ze severočínské provincie Šan-si.[1] Narodila se roku 1379, byla dcerou Čang Čchiho. Stala se první z manželek Ču Kao-čch'a, nejstaršího syna Ču Tiho, knížete z Jen. V občanské válce v letech 1399–1402 Ču Ti porazil císaře Ťien-wena a v červenci 1402 usedl na trůn. Svého nejstaršího syna jmenoval roku 1404 korunním princem, adekvátně vzrostlo i postavení paní Čang. Dne 7. září 1424, po smrti otce, Ču Kao-čch’ nastoupil na trůn jako císař Chung-si a 29. října 1424 svou první ženu jmenoval císařovnou.[2] Dala mu tři syny – Ču Čan-ťiho, od roku 1424 korunního prince a po Chung-siho úmrtí (roku 1425) císaře Süan-teho, Ču Čan-junga, od roku 1424 knížete z Jüe, a Ču Čan-šana, od roku 1424 knížete ze Siang, a jednu dceru, princeznu Ťien-sing.
Po smrti manžela roku 1425 obdržela titul „císařovna vdova“ (皇太後, chuang-tchaj-chou), po smrti syna-císaře Süan-teho titul „velká císařovna vdova“ (太皇太后, tchaj-chuang-tchaj-chou), udělovaný babičce panujícího císaře.
Jing-cung, nejstarší syn Süan-teho, prohlášený císařem roku 1435 byl ještě malý (narodil se roku 1427). Zemi vládli „tři Jangové“ – velcí sekretáři Jang Š’-čchi, Jang Žung a Jang Pchu ve spolupráci s předními eunuchy, především císařovým učitelem Wang Čenem, pod předsednictvím velké císařovny vdovy Čang. Paní Čang se tím z vůle Süan-teho stala neoficiální regentkou. V čele vlády zůstala do své smrti.
Zemřela 20. listopadu 1442.[3]
Externí odkazy
- ↑ TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 306. (anglicky)
- ↑ DREYER, Edward L. Early Ming China: A Political History. Stanford: Stanford University Press, 1982. 315 s. Dostupné online. ISBN 0-8047-1105-4. S. 223. (anglicky) [Dále jen Dreyer].
- ↑ HEER, Ph. de. The Care-taker Emperor : Aspects of the Imperial Institution in Fifteenth-century China as Reflected in the Political History of the Reign of Chu Chʾi-yü. Leiden: Brill, 1986. 226 s. ISBN 9004078983, ISBN 9789004078987. S. 12. (anglicky) [Dále jen Heer].
Mingské císařovny a císařovny-vdovy |
|
| Chung-wu | | | Ču Piao | | | Ťien-wen | | | Jung-le | | | Chung-si | | | Süan-te | | | Jing-cung | | | Ťing-tchaj | | | Čcheng-chua | |
|
| Chung-č’ | | | Čeng-te | | | Ču Jou-jüan | | | Ťia-ťing | | | Lung-čching | | | Wan-li | | | Tchaj-čchang | | | Tchien-čchi | | | Čchung-čen | |
|
|