Když její otec, král Bermudo, zavrhl svou první manželku a oženil se s Elvírou Garcíou, se kterou měl krále Alfonse V. Leónského a infantky Teresu a Sanchu Bermúdez, opustila se svou matkou dvůr ve městě León a usadila se v Asturii.[1]
Manželství a potomstvo
Krátce po roce 1000 a před rokem 1016 se provdala za Ordoña Ramíreze,[1][3] syna Ramira III. Leónského a pravděpodobně Sanchy Gómez. Z tohoto sňatku, pravděpodobně podporovaného a plánovaného královnou Velasquitou a ovdovělou královnouTeresou Ansúrez, oběma žijícími v klášteře San Pelayo v Oviedu,[4] pochází rod Ordoñezů, nejvýznamnější rod v Asturii v 11. století. Rodrigo Jiménez de Rada ve své kronice o králi Bermudu II. zmiňuje „...s Velasquitou měl infantku Cristinu; tato Cristina s Ordoñem 'Slepým', synem krále Ramira, byla matkou Alfonsa, Ordoña, hraběnky Pelay a Aldonzy“. Tato informace se shoduje se jmény jejích dětí nalezenými v listinách několika klášterů v Asturii, včetně kláštera Svatého Spasitele v Cornellaně, kláštera San Juan Bautista de Corias a katedrály v Oviedu.[1][4] Jednalo se o Alfonse, Aldonzu, Ordoña a Pelayu Órdoñez, také známou jako doñu Pallu.[3]
Poslední léta
Infantka Cristina byla v roce 1024 již vdovou, jak uvádí, když přispěla na založení kláštera v Cornellaně.[1][3] Zemřela mezi rokem 1051 (kdy vedla soudní spor s katedrálou v Oviedu o dvůr Santa Cruz de Aquilone, který měla její matka Velasquita „zapůjčen“) a rokem 1067, kdy se její dcera Aldonza také zapojila do soudního řízení, aby jí katedrála udělila stejný dvůr.[1] Pravděpodobně byla pohřbena v klášteře, který založila a kde se stala jeptiškou.[4]
O několik let později hrabě Suero Vermúdez, syn Bermuda Ovéquize a vnuk její dcery Aldonzy Ordóñez, koupil všechny podíly členů rodiny, daroval klášter opatství Cluny, ale později dar zrušil a dal jej katedrále v Oviedu.[4]
Odkazy
Poznámky
↑Její příbuzenství, jako dcery krále Bermuda II., je doloženo v listině z 22. prosince 1037 udělené Mumadomnou, vdovou po hraběti Gundemaru Piniólizovi potvrzené Cristinou Ueremudi regis filia a v další listině v katedrále v Oviedu, kde je zmíněna jako infanta, což je titul udělovaný potomkům pyrenejských panovníků.
↑ abcdefSÁNCHEZ CANDEIRA, Alfonso. Hispania: Revista española de historia. Madrid: [s.n.], 1950. S. 449–505. (španělsky)
↑GARCÍA ÁLVAREZ, Manuel Rubén. ¿La Reina Velasquita, nieta de Muniadomna Díaz?. S. 211–225. Revista de Guimarães [online]. 1960 [cit. 2024-09-21]. S. 211–225. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN0871-0759. (španělsky)
↑ abcCALLEJA PUERTA, Miguel. El conde Suero Vermúdez, su parentela y su entorno social: La aristocracia asturleonesa en los siglos XI y XII. Oviedo: KRK Ediciones, 2001. ISBN84-95401-68-1. S. 44, 117. (španělsky)
↑ abcdTORRES SEVILLA-QUIÑONES DE LEÓN, Margarita C. Linajes nobiliarios de León y Castilla: Siglos IX-XIII. Salamanca: Junta de Castilla y León, Consejería de educación y cultura, 1999. ISBN84-7846-781-5. S. 95–97. (španělsky)