PROFILPELAJAR.COM

Cloudesley Shovell
Cloudesley Shovell
	Admirál Sir Cloudesley Shovell (Michael Dahl, Národní portrétní galerie (Londýn)
Narození	1650; Cockthorpe
Úmrtí	23. října 1707 (ve věku 56–57 let); Scilly naval disaster of 1707
Místo pohřbení	Westminsterské opatství
Povolání	námořní důstojník a politik
Choť	Elizabeth Hill
Děti	unknown daughter Shovel; Anne Shovel; Elizabeth Shovell; Anne Shovell
Rodiče	John Shovell, of Cockthorpe a Anne Jenkinson
Funkce	poslanec anglického parlamentu; poslanec anglického parlamentu z let 1701–1702; Member of the 1702-05 Parliament; Member of the 1701 Parliament; Member of the 1695-98 Parliament; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Cloudesley Shovell (též Clowdisley Shovel) (25. listopadu 1650, Cockthorpe, Anglie – 22./23. října 1707, pobřeží souostroví Scilly) byl britský admirál. Od dětství sloužil u námořnictva a byl účastníkem válek druhé poloviny 17. století, jako námořní vojevůdce vynikl ve válce o španělské dědictví. Dosáhl hodnosti admirála, byl povýšen do šlechtického stavu, zastával také funkce ve správě námořnictva a byl poslancem Dolní sněmovny. Zahynul tragicky při ztroskotání u břehů souostroví Scilly, je pohřben ve Westminsterském opatství.

Kariéra

Pocházel z drobné statkářské rodiny v hrabství Norfolk, narodil se jako třetí syn Johna Shovella, křestní jméno Cloudesley (též Clowdisley) získal po babičce Lucy Cloudesley. U námořnictva sloužil od roku 1664 pod patronátem svého příbuzného admirála Sira Christophera Myngse. Myngs padl v roce 1666 a Shovella se poté ujal admirál Sir John Narborough. V 70. letech 17. století bojoval proti pirátům ve Středomoří, v roce 1673 byl jmenován poručíkem a v roce 1677 dosáhl hodnosti kapitána. V 80. letech se zúčastnil obrany Tangeru, v roce 1689 se připojil k Vilémovi Oranžskému a za účast v bitvě u Bantry Bay byl téhož roku povýšen do šlechtického stavu, v rámci bojů u břehů Irska dosáhl v roce 1690 hodností komodora a kontradmirála. Za účast v bitvě u La Hogue obdržel hodnost viceadmirála (1692), v roce 1693 byl krátce mimořádným komisařem pro Royal Navy. V letech 1695–1701 a 1705–1707 byl členem Dolní sněmovny za přístav Rochester,^{[pozn. 1]}^[5] v letech 1699–1705 zastával funkci inspektora účetnictví Royal Navy. Sehrál významnou úlohu ve válce o španělské dědictví, v níž proti vojevůdcům pozemních vojsk prosazoval zájmy námořnictva. V letech 1704–1707 byl členem rady lorda nejvyššího admirála prince Jiřího Dánského a zároveň vrchním velitelem anglického loďstva ve Středomoří. Vynikl v bitvě v zátoce Vigo (1702) a měl významný podíl na pádu Barcelony (1705).

Zahynul při ztroskotání části britské flotily u břehů souostroví Scilly v říjnu 1707, jeho ostatky byly poté převezeny a pohřbeny ve Westminerském opatství. V roce 1691 se oženil s Elizabeth Hill (1661–1732), dcerou úředníka námořní administrace Johna Hilla a vdovou po admirálu Siru J. Narboroughovi. Měli spolu dvě dcery, starší z nich Elizabeth Shovell (1692–1750) se provdala za whigistickéh Roberta Marshama, 1. barona Romneye (1685–1724), po ovdovění se podruhé vdala za významného diplomata 3. hraběte z Hyndfordu. Sídlem admirála Shovella byl zámek May Place (Kent, nyní součást Londýna).

Odkazy

Poznámky

↑ Přístav Rochester vysílal do parlamentu dva poslance a často to byli admirálové nebo úředníci námořní administrace. Spolu se Shovellem byl druhým poslancem za Rochester admirál Stafford Fairborne. Cloudesley Shovell nechal v Rochesteru postavit budovu radnice, čímž si zajistil přízeň voličů. Po jeho tragické smrti převzal mandát v doplňovacích volbách admirál John Leake.

Reference

↑ ^a ^b Kindred Britain.
↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b ^c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b ^c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2004 s. 80 ISBN 80-86642-23-2

Literatura

KODETOVÁ, Petra: Soumrak krále Slunce. Válka o španělské dědictví 1701–1714; Praha, 2016 280 stran ISBN 978-80-7557-037-6
KOVAŘÍK, Jiří: Války na moři. Bitvy a osudy válečníků 1652–1712; Třebíč, 2019 494 stran ISBN 978-80-7497-291-1