Claudia De la Cruz se narodila v jižním Bronxu do rodiny přistěhovalců z Dominikánské republiky. Navštěvovala střední školu Theodora Roosevelta, kterou dokončila v roce 1997. V sedmnácti letech navštívila Kubu, přičemž tato návštěva ji dle vlastních slov inspirovala k odporu vůči imperialismu.[1]
Na City University of New York koordinovala skupinu teenagerů ke studiu odporu a odboje a účastnila se protestního pochodu proti válce v Iráku. V roce 2004 založila Da Urban Butterflies (DUB), skupinu ve Washington Heights pro teenagery a mladé ženy dominikánského a portorikánského původu. Název „Butterflies“ (motýlci) je poctou sestrám Mirabalovým, které byly v listopadu 1960 zabity za to, že se postavily diktatuře Rafaela Trujilla v Dominikánské republice.[2]
De la Cruz navštěvovala a později sloužila jako pastorka v newyorském sboru UCC Santo Romero de Las Américas. Tento sbor považovala za důležitý pro svou „sociální a politickou formaci“ a „chtěla se věnovat budování komunity založené na víře“[2][3]
V letech 2007 až 2012 působila de la Cruzová jako odborná asistentka na City University of New York, kde vyučovala předměty „Historie latinoameričanů a latinoameričanek ve Spojených státech“ a „Rasa a etnicita“.[4] Podílela se na vydání knihy Viviremos: Venezuela vs. Hybridní válka spolu s Manolem De Los Santosem a Vijayem Prashadem v roce 2020, sbírku esejů o sankcích uvalených na Venezuelu Spojenými státy.[5]
De la Cruzová působila jako spoluvýkonná ředitelka newyorské aktivistické organizace The People's Forum, kterou taktéž spoluzakládala.[6] S People's Forum se účastnila mnoha propalestinských protestů, včetně akce „Shut Down Wall Street“ během izraelsko-hamaské války v roce 2023.[7][8][9]
Claudia de la Cruz oznámila svou kandidaturu do voleb amerického prezidenta dne 7. září2023. Spolu se svou spolukandidátkou Karinou Garciou je prezidentskou kandidátkou marxisticko-leninské strany Strany socialismu a svobody.[1] Jejich politický program zahrnuje závazek podpořit reparace pro černošské Američany, plně uznat svrchovanost původních obyvatel Ameriky a ctít práva vyplývající ze smluv, snížit vojenský rozpočet USA a rozšířit veřejnou dopravu.[10][11][12]
Pro volby v roce 2024 rozhodl soudce okresního soudu ve Fultonu, že De La Cruz byla diskvalifikována z účasti na volbách v Georgii poté, co nepodepsala požadované papíry.[13]
Ve volbách získala 159,847 hlasů (0,10%) a skončila na šestém místě.
↑ ab Claudia De la Cruz 2024: Her story, experiences, and policies. TAG24 [online]. 2023-12-03 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcRICHARDSON, Clem. Claudia de La Cruz’s outreach work helps teens and young women soar like ‘Urban Butterflies’ [online]. 2011-12-08 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Statement for Mumia Abu-Jamal from San Romero de Las Américas Church. Indybay [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Viviremos: Venezuela vs. Hybrid War - International Publishers. web.archive.org [online]. 2024-01-16 [cit. 2024-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-16.
↑ People's Summit spotlights voices, social justice issues excluded from Summit of the Americas. ABC7 Los Angeles [online]. 2022-06-11 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑UPDATE Around 150 Pro-Palestinian Demonstrators Protest Torres’ Support of Israel as Separate Pro-Israeli Rally Held in Riverdale - Norwood News [online]. 2023-10-26 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Many Americans are boycotting Black Friday even after Israel-Hamas ceasefire, here's why. Hindustan Times [online]. 2023-11-24 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ROBERTS-GRMELA, Julian; FAHY, Claire. Pro-Palestinian Protesters Targeting Wall St. Denounce U.S. Veto of U.N. Cease-Fire Resolution. The New York Times. 2023-12-09. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Presidential candidate Claudia De la Cruz on reparations and her fight for a socialist third option. TAG24 [online]. 2023-09-28 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑GABBATT, Adam. ‘We are working-class women of color’: the long-shot socialist run for the White House. The Guardian. 2024-01-07. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ Georgia puts Cornel West, Jill Stein and Claudia De la Cruz on the state's presidential ballots. AP News [online]. 2024-08-29 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudia de la Cruz na Wikimedia Commons