Claude Percy Lemieux (* 16. července 1965, Buckingham, Québec, Kanada) je bývalý kanadský hokejový útočník, který hrál naposled v týmu San Jose Sharks (NHL). Tento čtyřnásobný držitel Stanley Cupu se proslavil svojí zarputilostí a buldočím stylem hry, pro kterou ho většina jeho protihráčů nenáviděla, ale pro svůj tým byl vždy velmi cenný.
Kariéra
Claude Lemieux se narodil v Quebecu, což je francouzsky mluvící část Kanady. Jeho o dva roky mladší bratr Jocelyn Lemieux hrál později také v NHL. Claude začínal v lize QAAA (Quebec Amateur Athletic Association) v týmu Richelieu Riverains, kde se projevoval jeho talent. V sezóně 1982/1983 začal hrát juniorský hokej v lize QMJHL (Quebec Major Junior Hockey League), kde nastupoval za tým Trois-Rivieres Draveurs, kde zářil, proto ho už po této sezóně v jeho 17 letech draftoval do NHL tým Montreal Canadiens v 2. kole na celkově 26. místě draftu 1983.
V další sezóně 1983/1984 už nastoupil ve svých 18 letech za Montreal v NHL. Po 8 zápasech byl ale odeslán zpět do juniorské ligy QMJHL do týmu Verdun Juniors. Za tuto sezónu byl zvolen do 2. All-Star Týmu ligy QMJHL (Ideální sestava sezóny v lize QMJHL). V sezóně 1984/1985 si zahrál pouze v jednom zápase v NHL za Montreal, ale tato sezóna pro něj přesto byla úspěšná. Hrál za Kanadu na Juniorském mistrovství světa ve Finsku a vyhrál s reprezentací zlatou medaili a ještě k tomu se mu dařilo i v juniorské lize, kde v 52 zápasech nastřílel 58 gólů a připsal si 124 kanadských bodů a byl nominován do 1. All-Star výběru ligy QMJHL. V sezóně 1985/1986 hrál většinu základní části v týmu Sherbrooke Canadiens hrajícím v lize AHL (American Hockey League). V NHL hrál jen v 10 zápasech základní části, ale vynahradil si to v Playoff, ve kterém dal ve 20 zápasech 10 gólů a vyhrál už ve svých 19 letech svůj první Stanley Cup o kterém sní většina hokejistů. V sezóně 1986/1987 hrál poprvé celou sezónu v NHL a v 76 zápasech si připsal 53 kanadských bodů, což je na nováčka slušné. V té sezóně byl vybrán do týmu největších hvězd ligy NHL (All-Star Týmu), který reprezentoval ligu proti Sovětské reprezentaci v sérii zápasů nazvané Rendez-Vous 87', kde odehrál 2 zápasy, aniž si připsal bod. Po sezóně v létě 1987 byl nominován do Kanadské reprezentace pro Kanadský pohár. Poté, co Kanada porazila Československo v semifinále 5:3 a Sovětský svaz ve finále 2:1 na zápasy, tak Claude vyhrál s reprezentací zlatou medaili. V sezóně 1987/1988 si připsal 61 kanadských bodů v 78 zápasech. Začínal být nechvalně proslulý svou zákeřností, díky níž ho začínali ostatní hokejisté nenávidět. Mediálně byl zase známý svou prostořekostí. V sezóně 1988/1989 se s Montrealem dostal až do finále bojů o Stanley Cup, ale tam narazili na Calgary Flames. Polovinu sezóny 1989/1990 vynechal kvůli zranění břišních svalů.
Po té sezóně byl 4. září 1990 vyměněn z Montrealu Canadiens do New Jersey Devils za Sylvaina Turgeona. Ve své první sezóně v New Jersey (1990/1991) sice neuchvátil, ale v dalších sezonách si v tomto týmu vedl velmi dobře. Sezóna 1992/1993 byla jeho nejvydařenější v prozatímní kariéře, co se individuálních statistik týče, když si v 77 zápasech připsal 81 kanadských bodů za 30 gólů a 51 asistencí. Naopak o rok později v sezóně 1993/1994 dokázal nasbírat ve srovnatelném počtu zápasů téměř o polovinu bodů méně. V sezóně 1994/1995, která byla kvůli stávce hráčů NHL zkrácena na 48 zápasů základní části, vyhrál s New Jersey Devils svůj druhý Stanley Cup a svým výkonem v Playoff si vysloužil cenu Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče Playoff.
Začal se z něho stávat specialista na vypjaté a důležité zápasy, kdy dokázal rozhodovat zápasy důležitými góly a vyprovokovat soupeře k faulům. Právě pro tyto jeho vlastnosti po něm toužil ambiciózní tým Colorado Avalanche, který ho získal 3. října 1995 komplikovanou výměnou, kdy Claude nejdříve zamířil z New Jersey do New York Islanders za Stevena Thomase a o pár hodin později už jeho práva putovala do Colorada za Wendela Clarka. Hned v první sezóně v Coloradu (1995/1996) vyhrál svůj už třetí Stanley Cup a stal se teprve čtvrtým hráčem v historii NHL, který získal Stanley Cup se třemi různými týmy. Po sezóně byl nominován do reprezentačního týmu Kanady pro Světový pohár v ledním hokeji 1996, na kterém získal se spoluhráči po prohraném finále 1:2 na zápasy s USA stříbrné medaile. V sezóně 1996/1997 promarodil půlku sezóny. V sezónách 1997/1998 a 1998/1999 dokázal překročit hranici 50 kanadských bodů.
V sezóně 1999/2000 se dočkal návratu do týmu New Jersey Devils, když byl 3. listopadu 1999 společně s 1. kolem draftu 2000 (David Hale) a 2. kolem draftu 2000 (Matt DeMarchi) vyměněn, za Briana Rolstona společně s 1. kolem draftu 2000 (Tento výběr v draftu byl později vyměněn z Colorada do týmu Boston Bruins) (Martin Samuelsson). Tato výměna byla pro Claudea velice šťastná, protože v této sezóně s New Jersey vyhrál svůj čtvrtý Stanley Cup. On byl pro tým z New Jersey posila určená právě pro playoff této sezóny, protože mu po této sezóně vypršela smlouva a v létě si jako volný hráč mohl vybírat, kde bude hrát dál.
Smlouvu ale podepsal až 5. prosince 2000 a to s Phoenixem Coyotes. V sezóně 2000/2001 už tedy stihl dohrát pouze 46 zápasů. V sezóně 2001/2002 mu sice bylo už 36 let, ale i přesto si dokázal připsat na konto 41 kanadských bodů.
V sezóně 2002/2003 byl 16. ledna 2003 vyměněn z Phoenixu do Dallasu Stars za Scotta Pellerina a 4. kolo draftu 2004 (Kevin Porter). V Dallasu už pouze dohrál sezónu a po sezóně se stal volným hráčem. Nebyl o něho zájem a tak podepsal smlouvu v Evropě se švýcarským klubem EV Zug hrajícího nejvyšší švýcarskou soutěž NL A. Ve Švýcarsku ovšem sehrál pouhých 7 zápasů a poté ukončil svou hráčskou kariéru. Po skončení kariéry si otevřel ve Phoenixu svojí hokejovou školu.
Claude Lemieux přišel během sezóny 2008/2009 s překvapivou informací, že se chce jako hráč vrátit do vrcholového hokeje a to dokonce do NHL. To se také díky jeho přátelství s manažerem týmu San Jose Sharks Dougem Wilsonem stalo skutečností. San Jose ho nejprve poslalo hrát Asijskou hokejovou ligu za spřátelený čínský tým China Sharks a poté do nižší americké ligy za svůj farmářský tým Worcester Sharks a po těchto testech dostal šanci hrát po šesti letech zase NHL. Za Sharks odehrál 18 zápasů a zaznamenal jednu asistenci. V playoff sehrál jediný zápas a se San Jose vypadli překvapivě už v prvním kole s Anaheimem Ducks. Po této sezóně se rozhodl dne 12. července 2009 definitivně ukončit svou hráčskou kariéru.
Individuální úspěchy
Týmové úspěchy
Klubové statistiky
Reprezentační statistiky
Rok
|
Reprezentace
|
Soutěž
|
Z |
G |
A |
B |
TM
|
1985
|
Kanada
|
MSJ
|
6
|
3
|
2
|
5
|
6
|
1987
|
Kanada
|
KP
|
6
|
1
|
1
|
2
|
4
|
1996
|
Kanada
|
SP
|
8
|
1
|
1
|
2
|
19
|
Juniorská reprezentace
|
6
|
3
|
2
|
5
|
6
|
Seniorská reprezentace
|
14
|
2
|
2
|
4
|
23
|
Externí odkazy