PROFILPELAJAR.COM

Chrást
	Letecký snímek
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Kovářov
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′32″ s. š., 14°11′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	48 (2021)
Katastrální území	Chrást u Zahořan (8,844 km²)
PSČ	399 01
Počet domů	49 (2011)
	Chrást
Další údaje
Kód části obce	189855
Kód k. ú.	789852
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrást (německy Chrast) je vzdálený od Kostelce nad Vltavou tři kilometry, od Žebrákova dva kilometry. Jižně od vsi byla Schwarzenberská obora, dodnes se v ní dochovali daňci. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394.^[5] Dějiny jsou spjaté s tvrzí Holešice. Holešice se nachází zhruba kilometr severozápadním směrem od Chrástu. Stávala zde tři panská sídla^[6] a dvě vesnice Staré Holešice a Nové Holešice.^[7] Ze dvou tvrzí se dochovala pouze památkově chráněná tvrziště^[8] a zatímco třetí se částečně dochovala v areálu hospodářského dvora.^[9] Starší tvrz byla v držení Zdislava z Holešic v letech 1365–1392. Roku 1380 se připomíná Kuneš z Holešic. Roku 1429–1448 Martin z Holešic rozšířil svůj majetek a přikoupil k tvrzi i okolní vesnice Voltýřov, Žebrákov, Chrást, Radavu.^[7] Za vlády krále Jiřího z Poděbrad postoupil tvrz Jan Kovářovský z Jetřichovic panu Zdeňkovi ze Šternberka, aby mohl lépe hájit své zájmy.^[10] V roce 1469 zde bylo svedeno mnoho bojů. V následujícím roce nechal Zdeněk ze Šternberka opevnit dvůr hradbami a příkopy. V severní části dvorce nechal postavit mohutnou kamennou tvrz. V 15. století patřily Holešice k majetku pánů ze Švamberka. Obě vesnice Staré i Nové Holešice v tomto století zanikly. Roku 1506 byly Holešice postoupeny Bohuslavem ze Švamberka zvíkovskému Jindřichu ze Švamberka a tím byly připojeny k zvíkovskému a později orlickému panství.^[10]

Ve tvrzi u vchodu bývala robotní zvonička se zvonkem z roku 1740. Na zvonku byl obraz Jezulátka a znak vrchnosti. Po úderu blesku v roce 1939 vyhořela východní část dvora i se zvoničkou.^[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vesnici založený roku 1903.^[11]

V roce 1930 měl Chrást 330 obyvatel a 60 popisných čísel.^[7]

V roce 1940 byla vyměřena okresní silnice Chrást–Radava.^[7]

Památky

Kaple se zvoničkou ve vesnici na návsi je zasvěcená svatému Václavu nebo svatému Janu Nepomuckému. Je ze druhé poloviny 18. století.^[12] Podle jiného zdroje byla kaple postavená roku 1840.^[13] Kaple byla dříve zasvěcená Panně Marii. V roce 1997 byla kaple nově opravena a 27. září téhož roku byla znovu vysvěcena a zároveň přesvěcena na kapli svatého Václava.^[13] Tato kaple je památkově chráněná.
Kříž před návesní kaplí byl postavený roku 1933 ze sbírek mezi místními občany. Je postavený na místě původního kříže, který byl poškozený vichřicí.^[14]
Fořtův kříž je kamenný, reliéfně zdobený motivem kalicha a je v ohrádce. Nachází se u komunikace do vesnice ve směru ze Zahořan u bývalé školy. V roce 1900 byl postavený místním občanem, který jej nechal postavit po svém návratu z Ameriky. Ve stejném roce byl i vysvěcený.^[15]
Bartůňkův kříž se nachází za školou u bývalé cesty do Žebrákova. Na tomto místě byl postavený roku 1937 místní rodinou. Na tomto místě hospodáři panu Bartůňkovi šlápl na nohu býk a na neléčenou snět zemřel.^[15]
Fořtův (Bartůňkův) kříž byl původně kamenný, ale poté, co byl v padesátých letech poničený, byl nahrazený litinovým křížem. Kříž je mezi stromy u komunikace do vesnice ve směru od Zahořan u odbočky do Holešic.^[16]
Kinclův kříž se nachází nedaleko od vesnice ve směru na Radavu u hájovny. Dochovalo se z něj torzo kamenného podstavce. Sokl nese dataci 1888.^[17]
Hroníkův kříž se nalézá nad Radavou. Byl poznamenaný vandalismem. V současné době je opět opravený.^[18]
Kříž na výběžku proti zámku Orlíku nechal postavit jako projev své vděčnosti kníže Schwarzenberg. Při jízdě k převozu se jemu a jeho rodině splašili koně a jen díky náhodě se převrhnutý kočár zastavil o strom. Datace na soklu je nečitelná. ^[19]
Ve vesnici se nachází několik roubených chalup. Venkovská usedlost čp. 17 na návsi je památkově chráněná.

Galerie

Pohled na část vesnice
Návesní kaple
Hroníkův kříž
Fořtův kříž
Tvrz Holešice s hospodářským dvorem
Tvrz Holešice s hospodářským dvorem

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226.
↑ Encyklopedie českých tvrzí. A–J. Svazek I. Praha: Argo, 1997. 274 s. ISBN 80-7203-068-X.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 123. Dále jen Kytka (1940).
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 158160 : Tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 153120 : Tvrz s hospodářským dvorem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
↑ ^a ^b Kytka (1940), s. 124
↑ Kytka (1940), s. 122
↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 82.
↑ ^a ^b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 71. Dále jen Šimečková (2009).
↑ Šimečková (2009), s. 72
↑ ^a ^b Šimečková (2009), s. 73
↑ Šimečková (2009), s. 74
↑ Šimečková (2009), s. 75
↑ Šimečková (2009), s. 76
↑ Šimečková (2009), s. 77

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrást na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice