PROFILPELAJAR.COM

Chrám Proměnění Páně
Místo
Stát	Ukrajina
Souřadnice	46°28′59,44″ s. š., 30°43′51,75″ v. d.
Základní informace
Církev	Ukrajinská pravoslavná církev
Zasvěcení	Proměnění Páně
Zánik	1936
Architektonický popis
Stavební sloh	klasicistní architektura, klasicismus a eklektismus
Výstavba	14. listopadu 1795
Specifikace
Délka	90 m
Šířka	45 m
Výška	72 m
Další informace
Adresa	Prymorskyi Raion, Ukrajina
Oficiální web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám Proměnění Páně (ukrajinsky Оде́ський Спа́со-Преображе́нський кафедра́льний собо́р) je největší pravoslavný chrám v ukrajinském černomořském přístavu Oděse. Patří Ukrajinské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu.

Chrám byl silně poničen ruským raketovým útokem na Oděsu v noci na 23. července 2023.^[1]^[2]

Historie

Základní kámen chrámu byl položen 14. listopadu 1795, dokončen měl být o dva roky později.^[3] Stavbu finančně podporovala carevna Kateřina II. Veliká, po její smrti v listopadu 1796 se ale stavba zastavila. V roce 1803 byl starostou Oděsy jmenován Armand-Emmanuel du Plessis de Richelieu, který zajistil další financování stavby a stavební práce tak byly obnoveny pod vedením italského architekta Francesca Frappoliho.^[3] Chrám byl vysvěcen 25. května 1808.^[4]

V roce 1825 začala stavba samostatně stojící zvonice, kterou projektoval Giovanni Frapolli, bratr Francesca. Samostatně stojící zvonice byla dokončena v roce 1837.^[5] Od téhož roku chrám zastává funkci katedrálního chrámu.^[4] Byl proto rozšířen (mj. chrám byl spojen se zvonicí) a následně proběhlo několik dalších dostaveb, když poslední skončila v roce 1903. Chrám byl jedním z největších v Ruském impériu, jeho kapacita byla 9 tis. věřících v horním patře a další 3 tis. v podzemním patře.^[5] V chrámu byl mj. pohřben ruský šlechtic a vojevůdce Michail Semjonovič Voroncov s manželkou.^[4]

V roce 1936 komunisté chrám zbořili. Hrobka manželů Voroncovových byla vykradena a samotné ostatky přeneseny na hřbitov v chudé části města. Na místě chrámu měl být postaven kulturní dům, na místě hlavního oltáře měla být toaleta. Plán se však nerealizoval, místo zůstalo parkem a na místě oltáře byla postavena fontána. Velký vliv na to měl mít sovětský oftalmolog Vladimir Filatov, fontána byla později neformálně označována jako Filatův pohár.^[5]

O znovupostavení chrámu se začalo uvažovat po pádu komunistického režimu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny.

Současnost

Práce na znovupostavení chrámu probíhaly v letech 1996–2005. V roce 2005 se do chrámu navrátily i ostatky manželů Voronocovových.^[5] V roce 2008 při příležitosti 200 let od vysvěcení kostela byl instalován nový čtrnáctitunový zvon. 21. července 2010 ruský patriarcha Kirill I. vysvětil hlavní oltář v obnoveném chrámu, když chrám patří pod Moskevský patriarchát Ukrajinské pravoslavné církve. Práce na výzdobě interiéru pokračovaly i po roce 2010.^[5]

Během Ruské invaze na Ukrajinu byla 23. července 2023 katedrála vážně poškozena ruským raketovým útokem.^[1] Útok ostře odsoudilo mj. UNESCO,^[6] které v roce 2023 historické centrum Oděsy zařadilo na seznam světového dědictví.^[7] Itálie ústy své premiérky Giorgie Meloniové přislíbila pomoc s rekonstrukcí katedrály.^[8]

Galerie

Katedrální náměstí na dobové fotografii ze začátku 20. století
Polorozbořená katedrála v březnu 1936
Obnovená katedrála
Zvonice
Interiér katedrály
Ikony v chrámě
Chrámový zvon
Vnitřek katedrály po ruském raketovém útoku

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrám Premenenia Pána (Odesa) na slovenské Wikipedii.

↑ ^a ^b Při nočním ostřelování Oděsy zemřel člověk, ruské rakety poničily katedrálu. ČT24 [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online.
↑ Россия нанесла ракетный удар по Одессе. Пострадал Преображенский собор. www.svoboda.org [online]. Rádio Svobodná Evropa, 2023-07-23 [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (rusky)
↑ ^a ^b Кафедральный Спасо-Преображенский собор - Одесса. (история Одессы от Олега Смирнова-Южного из Одессы). olegsmirnow.narod.ru [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Загибель і відродження Спасо-Преображенського собору. www.golos.com.ua [online]. 2021-06-18 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Одеса: Собор, що преображає - РІСУ. Релігійно-інформаційна служба України [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ Odesa: UNESCO strongly condemns repeated attacks against cultural heritage, including World Heritage | United Nations in Ukraine. ukraine.un.org [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ The Historic Centre of Odesa. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Італія допоможе з реставрацією собору в Одесі, який постраждав від удару РФ. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (rusky)