Chrpa polní (C. cyanus) je jednoletá nebo ozimá bylina vysoká až 90 cm. Lodyhy jsou přímé a větvené, hranaté a měkce chlupaté. Listy jsou lysé, střídavé, kopinatého tvaru, zubaté až peřenoklanné. Květní úbory jsou jednotlivě na konci větviček lodyhy. Květní úbory mají v průměru 2 až 3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové. Kvete od června do září. Plodem jsou nedělené a celokrajné nažky. Počet chromozomů je 2n = 24.
Stanoviště
Chrpa modrá bývala dost obtížným plevelem, zvláště v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala vzácným druhem, který přežíval pouze na jiných synantropních stanovištích, která nebyla chemicky ošetřována (rumiště, okraje cest…).
V dnešní době je už častějším druhem, který můžeme často najít v masovém množství na okrajích polí, podél cest nebo na slunných stráních. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody a slabě kyselou půdní reakcí. Nejčastěji roste ve společenstvech třídy Secalietea, diagnostický druh svazu Aphanion.
Areál rozšíření
Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt.
V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m.
Ochrana druhu
Druh nepatří mezi chráněné, ale je zapsán v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR v kategorii C4a jako druh „zasluhující další pozornost“. V Červeném seznamu ohrožených rostlin SR je zařazen do kategorie méně ohrožených druhů.[3]
V léčitelství se používá květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Sbírají se za slunečného dne, buď sytě modré paprsky úborů nebo celé úbory a suší se v tenkých vrstvách v průvanu při teplotě kolem 35 stupňů bez přístupu světla. Droga se v lidovém léčitelství používá ke zmenšování otoků, má účinky močopudné a žlučopudné a k čištění krve. K tomuto účelu se připravuje nálev ze lžičky sušené drogy a šálku vody.
V současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách, jiný význam v současné medicíně nemá. Sytého barviva se používá k obarvení některých léků a také čajových směsí. Zájem o ni projevuje též kosmetický průmysl.
