Christa Ludwig
Christa Ludwig (2015)
Narození	16. března 1928 Berlín
Úmrtí	24. dubna 2021 (ve věku 93 let) Klosterneuburg
Povolání	operní pěvkyně
Manžel(ka)	Walter Berry (1957–1970) Paul-Émile Deiber (1972–2011)
Ocenění	Berlínský medvěd (1995) velkodůstojník Národního řádu za zásluhy (2015) Cena Gramophonu za celoživotní přínos (2016) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku komandér Řádu umění a literatury komandér Řádu čestné legie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christa Ludwig (16. března 1928, Berlín, Německo – 24. dubna 2021, Klosterneuburg, Rakousko^[1]) byla německá operní a koncertní pěvkyně, mezzosopranistka.

Narodila se v hudební rodině. Její otec Anton Ludwig (1888–1957) byl zpěvák a operní režisér (mimo jiné v Cáchách, Hanau, Gießen), její matka Eugenie Besalla-Louis (1899–1993) byla kontraaltistkou a hudební učitelkou. Byla také jedinou učitelkou své dcery.

První veřejné vystoupení měla ve věku sedmnácti let v Giessenu. O rok později vystoupila v Frankfurtu nad Mohanem jako princ Orlovský v operetě Netopýr. Až do roku 1952 zůstala ve Frankfurtu nad Mohanem. Poté byla angažována v Landestheater Darmstadt (1952–1954) a v Hannoveru (1954–1955). Během svého angažmá ve Frankfurtu a Darmstadtu spolupracovala pravidelně s festivalem současného umění hudby Donaueschinger Musiktage kde zpívala díla Luigi Dallapiccola, Pierre Bouleze a Luigi Nona.

V roce 1955 ji Karl Böhm přivedl do Vídeňské státní opery. Zde se stala významnou interpretkou a v roce 1962 obdržela čestný titul komorní pěvkyně. Členkou souboru byla téměř 40 let. Během této doby zpívala ve 769 představeních 42 různých rolí. V roce 1955 debutovala na Salcburském festivalu; zde naposledy vystoupila 9. srpna 1993. Od roku 1960 zpívala také na Hudebních slavnostech v Bayreuthu (role Brangäna a Kundry), v opeře La Scala (s Marii Callas) a v Royal Opera House v Covent Garden v Londýně.

Úspěchy slavila i mimo Evropu. Po vystoupení v Lyric Opera v Chicagu ji pozval Rudolf Bing do Metropolitní opery v New Yorku, kde debutovala v roce 1959 jako Cherubín v opeře Figarova svatba. Až do roku 1993 zpívala významné role jako Leonore (Fidelio), Dido (Les Troyens), Ortrud, Kundry, Marschallin, Waltraute, Fricka (Wagner). Její repertoár obsahoval i role: Eboli (Don Carlos), Amneris (Aida), (Lady Macbeth), Carmen, Brangäna (Tristan a Isolda), Venuše (Tannhäuser), Octavian (Růžový kavalír), skladatel (Ariadne auf Naxos), Barvířka (Žena beze stínu), Klytemnestra (Elektra), Marie (Vojcek) a Judith (Modrovousův hrad).

Vedle operních rolí zpívala též koncertní a písňový repertoár skladatelů Franz Schubert, Robert Schumann, Johannes Brahms, Hugo Wolf, Gustav Mahler, Hans Pfitzner a Richard Strauss. Jejími klavírními doprovazeči byli Sebastian Peschko, Erik Werba, Gerald Moore, Geoffrey Parsons, Irwin Gage, Charles Spencer, Daniel Barenboim, Tzimon Barto, Leonard Bernstein a James Levine.

V Metropolitní opeře v New Yorku naposledy vystoupila v roce 1993 v roli Fricky v opeře Valkýra. V letech 1993 a 1994 absolvovala své světové turné na rozloučenou. Se svým publikem se rozloučila 14. prosince 1994 na jevišti ve Vídeňské státní opeře v roli Klytaimnestry ve Straussově opeře Elektra.

Nejdůležitějšími dirigenty, kteří doprovázeli její kariéru, byli Karl Böhm, Herbert von Karajan a Leonard Bernstein. Spolupracovala rovněž s Václavem Neumannem, vystoupila na koncertu k jeho sedmdesátinám dne 13. a 14. září 1990 (Gustav Mahler: Symfonie č. 3 d-moll)

Ve své kariéře se setkala s velkými zpěváky operního světa, včetně Elisabeth Schwarzkopf, Marie Callas, Anna Moffo, Franco Corelli, Ileana Cotrubas, Edita Gruberová, Plácido Domingo, Dietrich Fischer-Dieskau, Luciano Pavarotti a dalšími.

Od roku 1957 do roku 1970 byla vdaná za zpěváka Waltera Berryho, s nímž má jednoho syna. V roce 1972 se provdala za francouzského herce a režiséra Paula-Émila Deibera (1925–2011). Žila nedaleko Vídně.^[2]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• 1960 Vincenzo Bellini: Norma. Osoby a obsazení: Norma (Maria Callas), Pollione (Franco Corelli), Adalgisa (Christa Ludwig), Oroveso (Nicola Zaccaria), Flavio (Piero de Palma), Clotilde (Edda Vincenzi). Sbor a Orchestr milánské Scaly řídí Tullio Serafin.
• 1964 Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna. Otto Klemperer, Philharmonia Orchestra & Chorus. (Osoby a obsazení: Gottlob Frick, Nicolai Gedda, Waler Berry, Elisabeth Schwarzkopf, Christa Ludwig, Lucia Popp, Gundula Janowitz, Marga Höffgen, Franz Crass). EMI.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christa Ludwig na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Christa Ludwig na Wikimedia Commons
• Christa Ludwig v archivu Opery PLUS.
• Christa Ludwig bei KlassikAkzente
• Interview mit Christa Ludwig. Welt Online, 14. 3. 2008
• Leonard Bernstein & Christa Ludwig – Rheinlegendchen, aus Mahler Des Knaben Wunderhorn 1967.
• Interviews, Radiobeiträge und Aufnahmen mit Christa Ludwig im Online-Archiv der Österreichischen Mediathek
• Nachruf – Opernlegende Christa Ludwig verstorben [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (německy)