Chotěboř byla součástí Lichnického panství, potom ji r. 1329 zakoupil král Jan Lucemburský, který udělil obci r. 1331 jihlavské městské právo. Roku 1361 získala Chotěboř stejná práva jako jiná královská města a stala se věnným městem českých královen. Král Ladislav Pohrobek vyňal Chotěboř z pravomoci hradu Lichnice. Přesto se již od konce 14. stol. jeví jako samostatný statek, časté dávání do zástavy mohlo zapříčinit založení tvrze v Chotěboři, odkud bylo panství spravováno. Chotěboř byla dána naposledy do zastavy v r. 1497 Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy na Lichtenburce a v r. 1499 ji dostal do dědičného držení. Chotěbořský statek dědí manželka Jana Trčky z Lípy Markéta ze Šelmberka, která žila a zemřela na tvrzi v Chotěboři. Chotěbořský statek r. 1579 připojen k panství Světlá. Definitivní osamostatnění Chotěbořského panství v roce 1636. Připojen r. 1717 statek Nemojov. Jan Pavel Zebo a připojil statek Dobkov k panství. Jan Josef Dobřenský koupil ještě statek Nejepín.[1][2][3]
1550 - 1579 Chotěbořský statek dědí manželka Jana Trčky z Lípy Markéta ze Šelmberka, která zemřela na tvrzi v Chotěboři.[1][2][3]
1579 - 1591 Správce na tvrzi Chotěboř úředník Burian Ledečský z Chroustovic. Majitel Burian Trčka z Lípy připojil statek Chotěboř k panství Světlá.[1][2][3][3]
1591 - 1597 Dědí po otci Maxmilián Trčka z Lípy.[1][2][3]
1597 - 1634 Dědí po bratrovi Jan Rudolf Trčka.[1][2][3]
1636 - 1638 Ferdinand II. daroval skonfiskované Chotěbořské panství Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzemberka[5]
1808 - 1827 Panství zdědila jeho neteř Jana Nepomucena provdaná za Josefa Jáchyma Vančuru z Řehnic.
1827 - 1847 Jejich dcera Marie Friderika se v r. 1836 provdala za Jana Josefa Dobřenského, po její smrti v r. 1847 připadlo panství Chotěboř jejímu manželovi.[5]
↑* DOSKOČIL, Karel. Popis Čech r. 1654 : souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule : rekonstrukce ztracených částí ruly, hlavní změny statků do r. 1779, seznam majitelů deskových statků, mapy krajského rozdělení Čech, komunikací a Kladska v době ruly. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1953–1954. 2 svazky.