Chocholačka bílá

Jak číst taxoboxChocholačka bílá
alternativní popis obrázku chybí
Chocholačka bílá (Pseudofumaria alba)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďmakovité (Papaveraceae)
Rodchocholačka (Pseudofumaria)
Binomické jméno
Pseudofumaria alba
(Mill.) Lidén, 1986
Synonyma
  • Corydalis alba
  • Corydalis ochroleuca
  • Fumaria alba
  • dymnivka bílá
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trubkové květy chocholačky bílé

Chocholačka bílá (Pseudofumaria alba) je vytrvalá, nevysoká rostlina, jeden ze dvou druhů rodu chocholačka, který byl vydělen z rodu dymnivka. Je původní rostlina jihovýchodní Evropy, odkud byla rozšířena do Střední i Západní Evropy a také do Austrálie.

Jako okrasná rostlina se dostala do zahrad České republiky a odtud se začala šířit do volné přírody. V české krajině, kde je považována za naturalizovaný neofyt, je poměrně novým druhem a prvně byla v přírodě zjištěna až v roce 1995.[1][2][3]

Ekologie

Nenáročná bylina rostoucí často na místech dotčených lidskou činností, jakož i na skalách, ve škvírách zdí, zídek a v trhlinách betonových chodníků. Dává přednost vápnitým substrátům, vyskytuje se od nížin až do podhůří. Tento hemikryptofyt skrývá přezimující pupeny mírně pod terénem. Kvete nejčastěji od června až do září.[1][4]

Popis

Trvalka s přímou, větvenou lodyhou dlouhou 10 až 40 cm, která je porostlá třikrát zpeřenými listy s úzkými, zřetelně křídlatými řapíky.

Krémově bílé květy se žlutým vrcholem bývají v počtu pět až dvacet sdružené do jednostranného, hroznovitého květenství na často vztyčené stopce 2 až 8 cm dlouhé. Při kvetení je květenství poměrně husté a za plodů se prodlužuje. Z podlouhlých listenů vyrůstají stopkaté, oboupohlavné trubkovité květy 1,5 až 2 cm velké. Vejčitě zubaté, brzy opadavé, asi 2 mm velké kališní lístky jsou pouze dva. Čtyři korunní lístky jsou 15 až 20 mm velké, krémově bílé a rostou ve dvou kruzích. Dva z nich, vnitřní, vyrůstají po bocích květu a mají spolu srostlé žlutě zbarvené vrcholy. Dva vnější jsou větší, jsou pyskovitě zakončené a horní z nich má krátkou vakovitou ostruhu. Šest tyčinek je po třech srostlých do dvou sloupků, prostřední tyčinky nesou prašníky se dvěma prašnými váčky a krajní jen s jedním; u jejich báze jsou nektarové žlázky, ke kterým přilétá opylující hmyz. Z jednodílného semeníku ční nitkovitá čnělka s bliznou s laloky.

Plody jsou eliptické, asi 1 cm dlouhé tobolky se třemi až devíti semeny, kterými se chocholačka bílá nejčastěji rozmnožuje. Semena jsou černá, asi 2 mm velká, mají hrbolaté osemení a přívěsek s masíčkem.[1][3][4][5]

Užití

Chocholačky bílé jsou na pěstování nenáročné a bývají vysazovány v zahradách jako okrasné rostliny, nejčastěji ve skalkách nebo v záhonech nižších trvalek. Poměrně snadno se množí semeny a samovolně se tak šíří do volné přírody. Starší rostliny lze rozmnožit i rozdělením trsů. Dobře přezimují i ve středoevropských podmínkách.[1][5]

Taxonomie

Chocholačka bílá se vyskytuje ve třech poddruzích:

  • Pseudofumaria alba subsp. alba
  • Pseudofumaria alba subsp. acaulis (Wulfen) Lidén
  • Pseudofumaria alba subsp. leiosperma (Conrath) Lidén

V přírodě České republiky vyrůstá pouze prvý, nominátní poddruh Pseudofumaria alba subsp. alba.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Chocholačka bílá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 19.04.2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.05.2016]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. ↑ a b WILSON, Annette J. G. Flora of Australia Nr.2 [online]. ABRS Canberra, CSIRO Publishing, Melbourne, AU, rev. 2007 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Wilde planten: Pseudofumaria alba [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-05-04]. Dostupné v archivu. (nizozemsky) 
  5. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Chochlačkovec biely [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2016-05-04]. S. 107–108. Dostupné online. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.05.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy