Hrad byl vybudován na místě hradiště ve druhé polovině 13. století nejspíše předkem rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka Blehem, či později jeho syny. Tento starý český rod, který přesídlil z Litoměřicka do Čáslavského kraje v první polovině 13. století vlastnil hrad téměř 300 let. V 15. století byl hrad rozšířen a opevněn. Během třicetileté války byl několikrát poničen císařským vojskem a poté zpustl. Kámen z hradu byl použit jako stavební materiál při obnově poničené vsi.[2]
Stavební podoba
Jedna ze sklepních místností
Podobu předhradí neznáme, protože bylo zničeno vesnickou zástavbou. Z jeho opevnění se dochoval krátký úsek valu u jihozápadní bašty vnitřního hradu.
Pravidelné hradní jádro obklopoval příkop a mohutný val před ním, který byl hlavní složkou dělostřeleckého opevnění ze druhé poloviny 15. století. Na čelní straně byl zesílen dvěma okrouhlými zemními baštami a menší homolovitou baštou na severovýchodní straně. Na severní straně bylo opevnění zesíleno druhou linií valu založenou níže ve svahu. Ze zástavby jádra, která zřejmě obepínala celý jeho obvod, se dochoval jen fragment východního palácového křídla s otiskem roubené komory a valenými klenbami zaklenutý suterén jižního paláce. Mezi východním a jižním palácovým křídlem vedlo spojovací křidélko.[2]
↑ abDURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN80-902873-0-1. Kapitola Chlum, s. 38–39.
Literatura
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN80-7277-003-9. Heslo Chlum, s. 208–209.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Chlum hrad, s. 210–213.
KROBOVÁ, Adriana. Chlum: Kolébka mocného rodu Slavatů [online]. Český rozhlas, 2012-10-21 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
