Charlotte Salomon (16. dubna1917Berlín – 10. října1943 koncentrační tábor Auschwitz) byla německo-židovská umělkyně. Je známa jako autorka autobiografické série obrazů Leben? oder Theater? : Ein Singespiel (Život? nebo divadlo? : Singespiel)[p 1] která sestává z 769 obrazů vytvořených v letech 1941–1943 na jihu Francie, kde se malířka ukrývala před nacisty. V říjnu 1943 byla zatčena a deportována do koncentračního tábora Auschwitz v Osvětimi, kde byla spolu se svým nenarozeným dítětem nacisty brzy po příjezdu zavražděna v plynové komoře.[1][2][3]
V roce 2015 vydalo pařížské vydavatelství Le Tripode malířčin dopis, ve kterém se svému bývalému milenci Alfredu Wolfsohnovi přiznává k tomu, že v roce 1942 otrávila svého dědečka, který ji sexuálně zneužíval. Tato skutečnost byla po celá desetiletí neznámá.[4]
Životopis
Charlotte Salomon pocházela z bohaté berlínskéžidovské rodiny. Její rodiče se seznámili v průběhu první světové války, kdy její otec Albert Salomon (1883–1976) pracoval jako vojenský chirurg ve válečné nemocnici, její matka Franziska Grunwald (1890–1926) pracovala ve stejné nemocnici jako zdravotní sestra.[5] V roce 1917 se manželům narodila dcera Charlotte. Citlivá a ustaraná matka spáchala sebevraždu v roce 1926, když bylo Charlotte devět let;[6] tuto skutečnost se však dozvěděla až na jaře 1940.[6]
V březnu 1930 se její otec znovu oženil, za manželku si vzal operní zpěvačku Paulu Lindberg (1897–2000).[7] Když přišli v roce 1933 k moci nacisté, bylo Charlottě šestnáct let. Na události reagovala tak, že odmítla dále chodit do školy a zůstala doma.
V době, kdy německé univerzity omezovaly podíl židovských studentů na 1,5 % všech studentů — nutným předpokladem bylo, že jejich otcové sloužili na frontě v první světové válce — byla Charlotte v roce 1936 přijata na Vereinigte Staatsschulen für freie und angewandte Kunst (Spojené státní školy pro svobodná a užitá umění) v Charlottenburgu. Studovala tam dva roky malbu, ale v létě 1938 antisemitská politika HitlerovyTřetí říše znamenala, že pro Charlotte bylo další studium příliš nebezpečné a to přesto, že za své studentské práce obdržela školní cenu. Do školy už se nevrátila.[8]
Charlottin otec byl v listopadu 1938 po křišťálové noci krátce internován v koncentračním táboře Sachsenhausen a rodina Salomonů se rozhodla opustit Německo a odstěhovala se do Nizozemska. Charlotte byla poslána na jih Francie ke svým prarodičům, kteří našli útočiště ve Villefranche-sur-Mer nedaleko Nice. Bydleli v domku v areálu luxusní vily L'Ermitage (nyní zbořená) ve vlastnictví bohaté Američanky německého původu Ottilie Moore, která zachránila život několika židovských dětí. Charlotte posléze opustila se svými prarodiči vilu L'Ermitage a žila s nimi v bytě v Nice, kde se její babička pokusila o sebevraždu. Děd pak odhalil Charlottě pravdu o sebevraždě její matky a o sebevraždách její tety Charlotty, její prababičky a dalších příbuzných.
Krátce po vypuknutí války v září 1939 se Charlottině babičce další pokus o sebevraždu zdařil. Charlotte a její dědeček byli jako příslušníci nepřátelského státu internováni francouzskými úřady v internačním táboře Camp de Gurs v Pyrenejích. Charlotte vzpomíná ve svém díle Život? nebo divadlo?, že strávit noc v přeplněném vlaku je lepší než strávit noc se svým dědečkem: „Raději bych strávila deset dalších nocí, jako je tato, než jednu noc s ním“ (list 538[9]).[4] Její dopis zveřejněný v roce 2015 odhaluje, že ji její dědeček sexuálně zneužíval. Pro dědovu churavost byli z tábora po několika týdnech propuštěni a vrátili se do Nice. Charlotte se vzhledem k rodinným informacím a znechucení ze svého dědečka málem nervově zhroutila. Dědu považovala za největšího nepřítele, dokonce ještě před Adolfem Hitlerem.[4]
Místní lékař, Dr. George Moridis, jí poradil, aby malovala své vzpomínky a problémy.[4] Charlotte si pronajala pokoj v penzionu La Belle Aurore v Saint-Jean-Cap-Ferrat, kde realizovala dílo, které přežilo její krátký život. Vytvořila sérii 769 obrazů nazvanou Život? nebo divadlo?. Na jedné z textových stránek díla (list 552) uvádí, že byla vedena otázkou „zda si vzít vlastní život nebo podniknout něco neobvyklého“.[10][11]
Během dvou let namalovala přes tisíc kvašů a pracovala s horečnou intenzitou. Přemalovávala své obrazy, upravovala je a přidávala k nim popisky a průsvitky s textovými komentáři. Během malby měla ve zvyku broukat si písničky.[12] Celé dílo je mírně fantastickou autobiografií, která zachovala hlavní události jejího života – smrt její matky, studium umění ve stínu Třetí říše, její vztah s prarodiči – ale měnila jména a využívala silný prvek fantazie. Charlotte také přidala poznámky o vhodné hudbě ke zvýšení dramatického efektu a nazvala své dílo Leben? oder Theater?: Ein Singespiel (Život? nebo divadlo? hra se zpěvy, nebo lyrické drama).
V roce 1942 dostala povolení k pobytu v Nice, pokud se zde bude starat o svého dědečka. Toho v únoru 1943 otrávila[p 2] (zemřel dne 12. února 1943)[7], nakreslila jeho portrét a napsala 35stránkový dopis svému bývalému milenci Alfredu Wolfsohnovi, který ale tento dopis nikdy nedostal.[4][13][14][15]
V roce 1943, když nacisté zintenzivnili hledání Židů žijících na jihu Francie, svěřila své dílo do úschovy lékaři Moridisovi ve Villefranche a adresovala jej Ottilii Moore – majitelce vily, kde se poslední léta skrývala. Údajně řekla doktorovi: „Ukryjte to v bezpečí, je to celý můj život“. Ottilie Moore předala v roce 1947 balíček Charlottiným příbuzným, kteří přežili válku.[16]
Dne 17. června 1943 se Charlotte Salomon provdala za německého židovského uprchlíka, Alexandra Naglera, který byl správcem vily Ottilie Moore.[7] V červenci 1943 došlo v rámci kampaně „Rafle du Vélodrome d'Hiver“ k přísnějšímu vyhledávání osob židovské národnosti v celé Francii. Dne 23. září 1943 byli Charlotte Salomon i Alexandr Nagler zatčeni,[7] odvlečeni z domu v NIce a dopraveni železničním transportem do nacistického soustřeďovacího střediska v Drancy u Paříže.[15] Charlotte Salomon byla tehdy pět měsíců těhotná. Dne 7. října 1943 byla odeslána transportem do koncentračního tábora Auschwitz v Osvětimi, kde byla pravděpodobně v den svého příjezdu (10. října 1943) zavražděna v plynové komoře.[1][17]
Život? nebo divadlo?
Tato série 769 kvašů[18] je mimořádným a jedinečným dokumentem. Ke 320 kvašům jsou ještě připojeny průsvitky na pauzovacím papíru, na kterých jsou napsány komentáře k zobrazovaným scénám.[18] Podrobně vypráví příběh malířčiny rodiny a přátel, popisuje její vlastní vnitřní život, politické pozadí a její posedlost láskou. Charlotte měla malířské vzdělání a její rodina byla vysoce kultivovaná. Způsob, jakým vypráví svůj příběh, je plný tragédie, ale vyprávění také odhaluje její humor a vtip. Série je rozdělena do tří částí: prologu, hlavní části a epilogu. Začíná velmi podrobnými a vícevrstvými obrazy života a vztahu mezi matkou a otcem. Jak se příběh odvíjí, styl se stává širším a výraznějším. Poslední „kapitoly“ jsou ve svém projevu téměř násilné, jako by si Charlotte uvědomovala svůj hrozící osud a snažila se zaznamenat detaily svého životního příběhu dříve než ji dostihne Gestapo.
Život? nebo divadlo?
Autoportrét, 1940
Titulní stránka Leben? oder Theater?: Ein Singespiel[19]
Křišťálová noc
Velká část cyklu Život? nebo divadlo? se zabývá její posedlostí k Amadeuovi Daberlohnovi, učiteli zpěvu své nevlastní matky Pauliny Bimbam (Charlotte dává všem svým postavám vtipné, často vícevýznamové přezdívky, skutečné jméno její nevlastní matky bylo Paula Lindberg). Tyto části jsou upřímné a přesvědčivé popisy jejího vášnivého vztahu s Alfredem Wolfsohnem – jedinou osobou, která vzala její uměleckou práci vážně. Není možné zjistit, zda Charlottin popis jejího vztahu s Wolfsohnem odpovídá skutečnosti, ale bezpochyby byl její první láskou.[20]
V roce 1943, když jí bylo 26 let, Charlotte Salomon svěřila tento soubor obrazů Dr. Moridisovi, důvěryhodnému příteli, který léčil deprese její babičky. Byl rovněž svědkem na svatbě Charlotty Salomon s Alexandrem Naglerem.[17]
Život? nebo divadlo? je zamýšlen jako Gesamtkunstwerk, wagnerovské „totální umělecké dílo“ v rámci tradice ambiciózní německé myšlenky devatenáctého století a chce spojit poezii, hudbu a výtvarné umění. Ale tato práce je obrácením této tradice, která měla být konečným projevem germánské kultury – místo toho je to hluboce prožité a osobní mistrovské dílo, vytvořené „mladou ženou, která patřila k údajně nepřátelské rase a která proto neměla mít dokonce ani právo na existenci, natož na místo ve společnosti".[21]
Ukázka obrazu a průsvitky s textem
Kvaš
Průsvitka
Průsvitka promítnutá na obraz
Některé obrazy (asi dvě stě) jsou doplněny průsvitkami, které nesou doplňující text. Typickým příkladem je závěrečný kvaš Scény 1 v Prologu, který zobrazuje fiktivní Charlotte Kann (představující samotnou autorku) v posteli se svou matkou Franziskou, která popisuje Charlotte, jak nádherně je v nebi a jak tam jednoho dne (Franziska) půjde, a promění se v anděla. Slibuje jí, že jí pak napíše dopis, ve kterém jí popíše život v nebi, a položí jej Charlottě na parapet.[19]
Podpisový obraz
Podpisový obraz
Text
Průsvitka
Kvaš
Podpisový obraz je posledním obrazem závěrečné sekce Epilog cyklu Život? nebo divadlo? Michael Steinberg poukazuje na podobnost obrazu se závěrem povídky V kárném táboře spisovatele Franze Kafky, ve které je trest smrti proveden tak, že ostré hroty popravčího stroje napíší rozsudek na záda odsouzeného.[22][23] Současně poukazuje na podobnost postavy na obrazu se sochou mořské panny v Kodani, která je zde ale spojena s násilnými událostmi.[24]
Dílo si pro vyjádření své myšlenky vyžaduje tři obrazy. Levý obraz je poslední strana čtyřstránkového textu, který zakončuje epilog. Prostřední obraz je posledním příkladem průsvitky, které se objevují v průběhu práce. Pravý obraz je kvaš, který je jedním z nejčastěji reprodukovaných obrazů souboru. Zobrazuje Charlottu Salomon klečící na břehu moře se štětcem a papírem v ruce a slovy Život nebo Divadlo na jejích zádech.
A s očima dokořán viděla veškerou krásu kolem sebe, viděla moře, cítila slunce a věděla, že musí na chvíli zmizet z lidského povrchu a vykonat každou oběť, aby znovu vytvořila svůj svět z hlubin. A z toho vzniklo Život nebo divadlo ???
“
Singespiel
V díle, které je autorkou označeno jako Singespiel (hra se zpěvy) jsou uvedeny odkazy na tato hudební díla.[25]
Obrazy ze souboru Život? nebo divadlo? začaly být vystavovány až v šedesátých letech dvacátého století. První kniha s 80 reprodukcemi byla publikována v roce 1963 a přinesla srovnání s příběhem Anny Frankové.[26] V roce 1971 byla sbírka svěřena do péče Joods Historisch Museum (Židovské historické muzeum) v Amsterdamu. V roce 1981 muzeum představilo 250 obrazů v narativním sledu a výstava přinesla první ohlasy kritiky.[26]
Výstava na londýnské Královské akademii v roce 1998 byla nečekanou senzací, která pomohla vydání kompletního katalogu. Dílo Charlotte Salomon je stále poměrně málo známé, zčásti proto, že se její obrazy neobjevují na mezinárodním trhu s uměním, neboť celý archiv patří ochranné nadaci Charlotte Salomon Foundation, která sídlí rovněž v Joods Historisch Museum.
Historička umění Griselda Pollock věnovala Charlotte Salomon kapitolu ve své knize Virtuální feministické muzeum, v níž analyzuje její práci z hlediska současného umění, židovské historie a kulturní teorie.[27]
V roce 2002 uvedlo britské divadlo Horse and Bamboo Theatre hru Company of Angels.[29]
V říjnu a listopadu 1998 byla v Divadle Bidewell v Londýně uvedena hra Judi Herman Saving Charlotte.[30]
V říjnu a listopadu 2007 uvedlo divadlo New End Theatre v Hampsteadu hru Candidy Cave Lotte's Journey.[31]
Hudebně-dramatická díla
Francouzský skladatel Marc-André Dalbavie věnoval památce umělkyně operu Charlotte Salomon, která vznikla na objednávku Salcburského festivalu. LibretoBarbary Honigmann vychází z obrazů cyklu Život? nebo divadlo? a integruje je do představení ve formě projekce. Hlavní roli Charlotte hrají dvě umělkyně, herečka a zpěvačka. Většina zpívaných partů je ve francouzštině, zatímco mluvené části jsou v němčině. Světová premiéra se konala dne 28. července 2014 v salcburském Felsenreitschule na 30metrové panoramatické scéně pod taktovkou skladatele a v režii Luc Bondyho. Dvojroli Charlotty Salomon mluvila německá herečka Johanna Wokalek a zpívala francouzská zpěvačka Marianne Crebassa.[32] Opera dostala nadšené ohlasy veřejnosti a tisku.
V únoru 2015 představil Musiktheater im Revier (MiR) v Gelsenkirchenu baletní operu Michelle DiBucci založenou na životě a díle Charlotte Salomon. Název díla byl Charlotte Salomon: Der Tod und die Malerin (Smrt a malířka). Autorkou choreografie a režisérkou byla Bridget Breiner. Dílo bylo opět založeno na cyklu Život? nebo divadlo?.[33] DiBucci byla původně pověřena komponovat operu o životě a práci Charlotte Salomon režisérkou Marií Zimmermann a dílo mělo být uvedeno v roce 2010 v rámci festivalu Ruhrtriennale v Bochumi.[34] Práce nebyla dokončena kvůli smrti režisérky v roce 2007. O několik let později byla DiBucci oslovena choreografkou Bridget Breiner, která ji požádala, aby dílo upravila na celovečerní balet. Představení Charlotte Salomon: Der Tod und die Malerin obdrželo v roce 2015 cenu Der Faust, nejvyšší německé ocenění v oboru divadla. Bridget Breiner získala dále ocenění za nejlepší choreografii.[35]
Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy
V roce 2017 probíhala vzpomínka 100. výročí narození Charlotte Salomon. Při této příležitosti byla uvedena opera Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy (Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music) autorů: libreto Alon Nashman, hudba Aleš Březina, scéna a režie Pamela Howard.
Koncertní provedení opery bylo uvedeno v premiéře dne 1. června 2017 v The Isabel Bader Centre for the Performing Arts, Kingston, Ontario, Kanada v nastudování souboru Theaturtle.[36][37] Dále bylo uvedeno na festivalu v Luminato v Torontu[38] a 1. a 2. července 2017 na World Stage Design Festivalu v Taipei, Tchaj-wan.[39] Tento singspiel „dává malířce úžasně autentický a přesvědčivý hlas na pódiu“.[40]
V roce 1981 vytvořil holandský režisér Frans Weisz celovečerní film s názvem Charlotte na téma malířčina života. Hlavní roli hrála rakouská herečka Birgit Doll, Daberlohna hrál Derek Jacobi.[43]
V roce 1992 natočil režisér Richard Dindo film Charlotte, 'vie ou théâtre?', kde hlavní roli hrála Anne Alvaro.[44]
V roce 2011 byl natočen dokument, který odhalil obsah jejího posledního dopisu Wolfsohnovi.
V roce 2006 byla na její památku pojmenována ulice v Berlíně-Rummelsburgu (Charlotte-Salomon-Hain Strasse).[52]
Na domě Wielandstraße 15 v Berlíně-Charlottenburgu, kde se Charlotte Salomon narodila a do roku 1939 žila, je umístěna pamětní deska. Dne 21. dubna 2012 byl před domem zasazen kámen zmizelého (Stolperstein).[53]
Dne 9. května 2015 byla umístěna pamětní deska na plotu již neexistující vily v ulici Rue de l’Ermitage ve Villefranche-sur-Mer, kde malířka v letech 1939–1943 žila. Vzpomínkový obřad proběhl za přítomnosti starosty města Villefranche-sur-Mer, pana Christopha Trojani, a německého konzula, pana Gerda O. Ziegenfeutera, a dalších hostů.[54][55]
Kámen zmizelého před domem, kde se Charlotte Salomon narodila
↑ abSTANLEY, Adam C. Salomon, Charlotte (1917–1943). In: COOK, Bernard A. Women and war: a historical encyclopedia from antiquity to the present, Volume 1. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2006. ISBN978-1851097708. S. 513–514. (anglicky)
↑GILBERT, Martin. The Routledge Atlas of the Holocaust. 3. vyd. London and New York: Routledge, 2004. ISBN978-0-415-28145-4. S. 10. (anglicky)
↑POLLOCK, Griselda. CONCEPTUAL ODYSSEYS : Passages to Cultural Analysis. London and New York: I.B.Tauris & Co Ltd, 2007. 264 s. Dostupné online. ISBN978-1-84511-522-7. S. 87–88. (anglicky)
↑GOLD, Leonard. Creativity and Its Imprint: Three Jewish Artists and Some Books About Them: Philip Guston, Charlotte Salomon, R. B. Kitaj [online]. Rosaline and Myer Feinstein Lecture Series, 2001 [cit. 2019-07-07]. Gold.pdf Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
↑ abcdBELINFANTE, Judith C. E. What Is Life? or Theatre? ?. In: BELINFANTE, Judith C. E.; BENESCH, Evelyn. Charlotte Salomon : Life? or Theatre? A Selection of 450 Gouaches. Kolín nad Rýnem: Taschen, 2017. ISBN978-3-8365-7077-0. Kapitola Who Was Charlotte Salomon 1917-43?, s. 10–24. (anglicky)
↑SALOMON, Charlotte. List 538. LEBEN? ODER THEATER? Ein Singespiel [online]. Jood Culturel Kwartier [cit. 2020-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-21.
↑SALOMON, Charlotte. strana M004922. LEBEN? ODER THEATER? Ein Singespiel [online]. Jood Culturel Kwartier [cit. 2020-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-18.
↑Server nenalezen [online]. jewish-theatre.com [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-18.
↑JOUBERT, Sophie. L’art, la vie, le poison [online]. l’Humanité, 2015-10-30 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (francouzsky)
↑CASCONE, Sarah. Holocaust Victim Charlotte Salomon’s Intensely Personal Oeuvre Will Be Showcased for the First Time in Amsterdam [online]. Artnet News, 2017-08-23 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abSOLOMON, Zachary. The Painter Charlotte Salomon Killed Her Grandfather. Then the Nazis Killed Her. [online]. Jewish Telegraphic Agency, 2015-12-13 [cit. 2019-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. (anglicky)
↑BOLZ, Diane M. An Artist’s Secret, Now Fully Revealed [online]. Moment Magazine, 2018-01-17 [cit. 2019-07-11]. Dostupné v archivu. (anglicky)
↑ abLOWENTHAL FELSTINER, Mary. To Paint Her Life: Charlotte Salomon in the Nazi Era. New York: Harper Collins, 1994. 290 s. Dostupné online. ISBN978-0060171056. (anglicky)
↑ ab Charlotte Salomon : Leben? oder Theater? : Ein Singespiel. Joods Cultureel Kwartier [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-16.
↑SALOMON, Charlotte. Charlotte, life or theatre? : an autobiographical play. New York: Viking Press, 1981. Dostupné online. ISBN0-670-21283-0. (anglicky)
↑Norman Rosenthal str. 9, Charlotte Salomon, Life? or Theater?; Royal Academy of Arts 1998; ISBN0-900946-66-0
↑KAFKA, Franz. Povídky. Překlad Vladimír Kafka. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964. 259 s. Kapitola V kárném táboře, s. 171–201.
↑ Charlotte Salomon - muziek - Jewish Cultural Quarter. jck.nl [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-20. (anglicky)
↑ abFELSTINER, Mary Lowenthal. To paint her life : Charlotte Salomon in the Nazi era. 1. vyd. New York, NY: HarperCollins, 1994. xiv, 290 pages s. Dostupné online. ISBN0060171057. OCLC29548403
↑Griselda Pollock, Encounters in the Virtual Feminist Museum: Time, Space and the Archive.
↑ abKESLASSY, Elsa. Bibo Bergeron Set to Direct ‘Charlotte Salomon’ Animated Biopic [online]. Variety, 2016-06-13 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑CAVENDISH, Dominic. Theatre: On the Fringe. The Independent [online]. Independent, 1998-11-04 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑BENNETT, Ray. THEATRE REVIEW: Candida Cave’s ‘Lotte’s Journey’ [online]. London: RAY BENNETT | movies • stage • TV • music, 2007-11-02 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Marc André Dalbavie: "Charlotte Salomon". Ö1 [online]. Der ORF, 2014-07-28 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. (německy)
↑ Charlotte Salomon: Der Tod und die Malerin. musiktheater-im-revier.de [online]. Musiktheater im Revier Gelsenkirchen, 2015-02-14 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. (německy)
↑HÖVING, Elisabeth. Bridget Breiner erhält zum zweiten Mal den „Faust“. Der Westen [online]. FUNKE Digital First GmbH, 2015-11-15 [cit. 2019-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-07. (německy)
↑The Isabel Bader Centre for the Performing Arts at Queen’s University Presents Charlotte: a Tri-Coloured Play with Music [online]. Newswire, 2017-05-24 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CHARLOTTE: A Tri-Coloured Play with Music. Luminato – Toronto's International Arts Festival [online]. Luminato – Toronto's International Arts Festival [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Charlotte : A Tri-Coloured Play with Music : Asia Premiere in Taipei. World Stage Design 2017 [online]. Taipei National University of the Arts : Taiwan Association of Theatre Technology [cit. 2019-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-07. (anglicky, čínsky)
↑HERMAN, Judi. Review: Charlotte - A Tri-Coloured Play with Music - Charlotte Salomon's autobiographical work explodes onto the stage in glorious tri-colour [online]. Jewish Renaissance, 2017-06-29 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑DRÁPELOVÁ, Věra. RECENZE: Smrt a dívka. Hra o židovské malířce zapůsobí silou příběhu. iDNES.cz [online]. Mediální skupina Mafra, 2019-07-02 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
↑Opereta : A. Březina / A. Nashman / P. Howard: Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy [online]. Smetanova Litomyšl [cit. 2019-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29.
↑GRATER, Tom. News 'Shark Tale' director readies $10m animation 'Charlotte' [online]. screendaily.com - Media Business Insight Limited, 2017-07-19 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑Charlotte Un film de Bibo Bergeron [online]. Les Productions Balthazar, 2018-05-08 [cit. 2019-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-27. (francouzsky)
↑ Charlotte. Cineuropa - the best of european cinema [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Orte & Biografien der Stolpersteine in Berlin | Charlotte Salomon. www.stolpersteine-berlin.de [online]. Stolpersteine in Berlin [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (německy)
↑ Cérémonie en souvenir de Charlotte Salomon. www.cdacose.org [online]. Le Comité de Défense et d’Action de la Corne d’Or [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-03. (francouzsky)
↑ David Foenkinos : "Villefranche-sur-Mer était la ville refuge de Charlotte". RTL.fr [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (francouzsky)
Literatura
ALPHEN, Ernst van. Salomon's Work. Journal of Narrative and Life History. 1993, roč. 3, čís. 2–3, s. 239–253. Dostupné online. ISSN1053-6981. (anglicky)
ALPHEN, Ernst van. Charlotte Salomon: Autobiography as a Resistance to History. In: ZEGHER, Catherine de. Inside the Visible. Cambridge : London: The MIT Press, 1996. ISBN9780262540810. (anglicky)
ALPHEN, Ernst van. Autobiography as Resistance to History. In: 1997. Caught by History: Holocaust Effect in Contemporary Art, Literature and History. Redwood City: Stanford University Press, 1996. S. 65–92. (anglicky)
BELINFANTE, Judith C. E. Charlotte, life or theater?. London: Royal Academy of Arts, 1998. Dostupné online. ISBN0-900946-66-0. S. 15–25. (anglicky)
BELINFANTE, Judith C. E. Charlotte Salomon: Life or Theater. Cologne: Taschen GmbH, 2017. 600 s. Dostupné online. ISBN9783836570770. (anglicky)
BUERKLE, Darcy C. Nothing Happened: Charlotte Salomon and an Archive of Suicide. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2013. 412 s. Dostupné online. ISBN978-0472118557. (anglicky)
LOWENTHAL FELSTINER, Mary. To Paint Her Life: Charlotte Salomon in the Nazi Era. New York: Harper Collins, 1994. 290 s. Dostupné online. ISBN978-0060171056. (anglicky)
POLLOCK, Griselda. Theater of Memory: Trauma and Cure in Charlotte Salomon's Modernist Fairytale. In: STEINBERG, Michael P.; BOHM-DUCHEN, Monica. Reading Charlotte Salomon. Ithaca: Cornell University Press, 2006. Dostupné online. ISBN978-0801439711. S. 34–72. (anglicky)
POLLOCK, Griselda. Encounters In The Virtual Feminist Museum: Time, Space And The Archive. Abingdon-on-Thames: Routledge, 2007. ISBN978-0-415-41374-9. (anglicky)
POLLOCK, Griselda. Life-Mapping. In: POLLOCK, Griselda. Conceptual Odysseys: Passages to Cultural Analysis. London: I.B. Tauris & Co Ltd, 2007. ISBN978-1-84511-522-7. S. 63–88. (anglicky)
POLLOCK, Griselda. Charlotte Salomon and the Theatre of Memory. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 2018. 542 s. Dostupné online. ISBN978-0300100723. (anglicky)
POLLOCK, Griselda. Charlotte Salomon: Autobiography as a Resistance to History. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 2018. 542 s. Dostupné online. ISBN9780300100723. Kapitola Theater of Memory: Trauma and Cure in Charlotte Salomon's Modernist Fairytale, s. 58. (anglicky)
SALOMON, Charlotte. Charlotte, life or theatre? : an autobiographical play. New York: Viking Press, 1981. Dostupné online. ISBN0-670-21283-0. (anglicky)
Symposium Charlotte Salomon, Life? or Theatre? ant the Victory Over Fear [online]. Joods Cultureel Kwartier, 2017-10-31 [cit. 2019-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-07. (nizozemsky a anglicky)
SHENDAR, Yehudit; MOREH-ROSENBERG, Eliad. The Portrait and the Maiden : New Charlotte Salomon acquisition for the Art collection. Yad Vashem Magazine [online]. Yad Vashem: The World Holocaust Remembrance Center [cit. 2019-07-06]. Dostupné online.
HERMAN, Judi. Review: Charlotte - A Tri-Coloured Play with Music - Charlotte Salomon's autobiographical work explodes onto the stage in glorious tri-colour [online]. Jewish Renaissance, 2017-06-29 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
A group of 104 rocket scientists at Fort Bliss, Texas Operation Paperclip was a secret United States intelligence program in which more than 1,600 German scientists, engineers, and technicians were taken from the former Nazi Germany to the U.S. for government employment after the end of World War II in Europe, between 1945 and 1959. Conducted by the Joint Intelligence Objectives Agency (JIOA), it was largely carried out by special agents of the U.S. Army's Counterintelligence Corps (CIC). Ma...
Pour les articles homonymes, voir Saint-André. Saint-André-d'Apchon Le château. Blason Administration Pays France Région Auvergne-Rhône-Alpes Département Loire Arrondissement Roanne Intercommunalité Roannais Agglomération Maire Mandat Martine Roffat 2020-2026 Code postal 42370 Code commune 42199 Démographie Gentilé Apchonnais Populationmunicipale 1 912 hab. (2021 ) Densité 142 hab./km2 Géographie Coordonnées 46° 01′ 59″ nord, 3° 55′...
Лямбда-переход в жидком гелии: поведение удельной теплоёмкости при низких температурах Лямбда-точка — температура (около 2,17 K), ниже которой жидкий гелий (гелий I), переходит в состояние сверхтекучести (гелий II). Если быть более точным, существуют нижняя лямбда-точка (пр�...
Halo, MGA73. Selamat datang di Wikipedia bahasa Indonesia! Memulai Memulai Para pengguna baru dapat melihat halaman Pengantar Wikipedia terlebih dahulu. Anda bisa mengucapkan selamat datang kepada Wikipediawan lainnya di Halaman perkenalan. Bingung mulai menjelajah dari mana? Kunjungi Halaman sembarang. Untuk mencoba-coba menyunting, silakan gunakan bak pasir. Tuliskan juga sedikit profil Anda di Pengguna:MGA73, halaman profil dan ruang pribadi Anda, agar kami dapat lebih mengenal Anda. Baca...
ХристианствоБиблия Ветхий Завет Новый Завет Евангелие Десять заповедей Нагорная проповедь Апокрифы Бог, Троица Бог Отец Иисус Христос Святой Дух История христианства Апостолы Хронология христианства Раннее христианство Гностическое христианство Вселенские соборы Н...
2009 video gameAlien Breed: EvolutionDeveloper(s)Team17Publisher(s)Team17SeriesAlien BreedEngineUnreal Engine 3[1]Platform(s)Xbox 360Microsoft WindowsPlayStation 3ReleaseXbox 36016 December 2009Windows3 June 2010PlayStation 3PAL: 1 September 2010NA: 5 October 2010Genre(s)Isometric shooterMode(s)Single-player, multiplayer Alien Breed: Evolution (known as Alien Breed: Evolution – Episode 1) is an isometric shooter game in Team17's Alien Breed series and is the first title in the seri...
هذه المقالة عن المجموعة العرقية الأتراك وليس عن من يحملون جنسية الجمهورية التركية أتراكTürkler (بالتركية) التعداد الكليالتعداد 70~83 مليون نسمةمناطق الوجود المميزةالبلد القائمة ... تركياألمانياسورياالعراقبلغارياالولايات المتحدةفرنساالمملكة المتحدةهولنداالنمساأسترالي�...
Location of the Hoonah-Angoon Census Area in Alaska This is a list of the National Register of Historic Places listings in Hoonah–Angoon Census Area, Alaska. This is intended to be a complete list of the properties and districts on the National Register of Historic Places in Hoonah-Angoon Census Area, Alaska, United States. The locations of National Register properties and districts for which the latitude and longitude coordinates are included below, may be seen in a Google map.[1] ...
Part of the Kintigh Generating Station, viewed from the west. The Kintigh Generating Station, also known as Somerset Operating Co. LLC of the Upstate New York Power Producers[1] was a 675-megawatt coal-fired power plant located in Somerset, New York, United States. The plant was owned by AES Corporation until bankruptcy. Its unit was launched into service in 1984.[2] Coal is provided to the plant via the Somerset Railroad. The waste heat is dumped into Lake Ontario, resulting ...
Demofonte (?) liberando a Etra, kílix ático de fondo blanco, 470-460 a. C., Staatliche Antikensammlungen (Inv. 2687). En la mitología griega, Demofonte (en griego antiguo, Δημοφόων Dêmophóôn) fue el duodécimo de los reyes de Atenas. Era hijo de Teseo y de Fedra, hermano de Acamante. Participó en la guerra de Troya al lado de su predecesor Menesteo, y fue uno de los guerreros encerrados en el Caballo de Troya. Después de la guerra, obtuvo de Agamenón la liberación ...
Peresvet-class battleship For other uses, see Pobeda. Pobeda at anchor, probably about March 1904 History Russian Empire NamePobeda NamesakeVictory Ordered26 April 1898[Note 1] BuilderBaltic Works, Saint Petersburg, Russia Cost10,050,000 rubles Laid down21 February 1899 Launched10 May 1900 In serviceOctober 1902 FateSunk, 7 December 1904 Japan NameSuwo NamesakeSuō Province AcquiredRefloated, 17 October 1905 CommissionedOctober 1908 Stricken1922 FateProbably scrapped, 1922–23 Genera...
Part of a series of articles onPopular music in Ireland Genres Rock Rebel Hip hop Jazz Artists Bands Albums Songs Charts Producers Awards Choice Music Prize IMRO Live Music Venue of the Year Awards Irish Music Television Awards Meteor Music Awards Competitions Eurosonic Festivals Current festivals: Castlepalooza Cois Fharraige Electric Picnic Indie-pendence KnockanStockan Live at the Marquee Oxegen Slane Solas Defunct festivals: Creamfields Download Féile Forfey Garden Party Green Energy Wit...
Staten Island RailwaySebuah kereta SIR di stasiun Great Kills.IkhtisarJenisAngkutan cepatStatusBeroperasiLokasiStaten Island, New YorkTerminusTottenville (selatan)St. George (utara)Stasiun22Layanan1OperasiDibuka1860PemilikMetropolitan Transportation AuthorityOperatorStaten Island Rapid Transit Operating AuthorityRangkaian63 gerbong R44SI 75 gerbong R211SData teknisPanjang lintas14 mi (22 km)Lebar sepur4 ft 8+1⁄2 in (1.435 mm) (sepur standar)ElektrifikasiRel ketiga Pe...
Major engagement during the Battle of the Netherlands in WWIIThis article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Battle of the Grebbeberg – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (May 2023) (Learn how and when to remove this message)Battle of the GrebbebergPart of Battle of the NetherlandsThe Grebbeberg, se...
Italian politician (1927–2011) Ludovico CorraoBorn(1927-06-26)26 June 1927Alcamo, SicilyDied7 August 2011(2011-08-07) (aged 84)GibellinaOccupation(s)lawyer, politician Ludovico Corrao (26 June 1927 – 7 August 2011) was an Italian Independent Left politician and lawyer. He was the promotor of the reconstruction of Gibellina, after its destruction caused by the earthquake which took place in the Valle del Belice in Sicily. Biography Professional activity Born in Alcamo, in the Province...
إبراهيم مير معلومات شخصية الميلاد 16 يوليو 1967 (57 سنة) الإمارات العربية المتحدة الطول 173 سنتيمتر مركز اللعب مدافع الجنسية الإمارات العربية المتحدة المنتخب الوطني سنوات فريق مشاركات (أهداف) الإمارات العربية المتحدة 2 (0) المواقع مُعرِّف الاتحاد الدولي لكرة القدم 9...
У этого термина существуют и другие значения, см. Гак. Российский МиГ-29К с выпущенным тормозным гаком Техник осматривает гак F/A-18 перед взлётом Тормозной гак (или посадочный гак) — элемент взлётно-посадочного устройства самолёта, предназначенный для захвата троса аэрофи�...