Cenzura v Sovětském svazu

Enukidze, Stalin a Gorkij v roce 1931
Oříznutá fotografie používaná po roce 1937, kdy byl Enukidze na Stalinův příkaz popraven[1]
Antipov, Stalin, Kirov, Švernik a Komarov na původní fotografii
Z fotografie se průběžně ztráceli jednotliví lidé tak, jak je Stalin nechal postupně likvidovat.

Cenzura v Sovětském Svazu byla všudypřítomná a důsledně uplatňovaná.

Cenzura byla prováděna ve dvou hlavních směrech:

  • Státní tajemství byla zpracována Generálním ředitelstvím pro ochranu státního tajemství v tisku (také známý jako Glavlit), který měl na starosti prověření všech publikací a vysílání za účelem odhalení vyzrazení státního tajemství
  • Cenzura, v souladu s oficiální ideologií a politikou komunistické strany, byla prováděna za účasti několika organizací:[2]

Cenzura tiskovin

Sovětská vláda prováděla masové ničení předrevolučních a cizích knih anebo časopisů z knihoven. Staré a „politicky nekorektní“ publikace byly potom k dispozici pouze ve „zvláštním oddělení“ (specchran),[pozn. 4] které bylo přístupné pouze se speciálním povolením přidělovaným KGB (sovětská tajná služba).[3]

Běžnou praxí knihoven v Sovětském svazu bylo omezovat přístup k výtiskům časopisů a novin starším než tři roky.[4]

Sovětské knihy a časopisy také mizely z knihoven podle toho, jak se měnila sovětská interpretace historie. Mnozí sovětští občané raději zničili politicky nekorektní publikace a fotografie, aby se vyhnuli pronásledování.

Rezoluce přijatá na konferenci bolševické strany v dubnu 1917, v níž Lenin kritizoval Stalina pro „naprostou theoretickou negramotnost a praktickou bezpáteřnost“ a za to, že „povzbuzoval řadu anarchistických výtržností, skončivších neorganizovanými vraždami a loupežemi (Kronštadt), čímž se práce strany ocitla v nebezpečném sousedství se zločineckými živly“, se objevila pouze v prvním vydání Sebraných spisů Vladimíra Iljiče Lenina.[1]

Po zatčení Beriji v roce 1953 všichni, kdo odebírali Velkou sovětskou encyklopedii, obdrželi stránku, aby mohli přelepit článek o Berijovi rozšířeným textem o irském filosofovi Berkeleym.[zdroj?]

Zahraniční literatura

Překlady zahraničních publikací byly často kráceny o „nevyhovující“ pasáže, případně byly doplněny rozsáhlými opravnými poznámkami pod čarou. Například v ruském překladu publikace Basila Liddella Harta History of the Second World War (Dějiny druhé světové války) z roku 1970, byly pasáže, které popisují například sovětské zacházení se sousedními státy (které byly po válce okupovány/anektovány), podíl západních spojenců na vojenských úspěších Sovětského svazu (např. Lend-Lease), chyby a selhání Stalina a sovětských generálů, kritika Sovětského svazu a další, buď zcela vynechány nebo výrazně cenzurovány.[5]

Odkazy

Související články

Poznámky

  1. ↑ Rusky: Госкомиздат, zkratka z Государственный комитет по делам издательств, полиграфии и книжной торговли СССР, Gosudárstvěnnyj komiťét po ďélam izdátělstv, poligrafii i knižnoj torgovli SSSR, Státní výbor pro díla vydavatelská, polygrafická a knižního trhu, zkratka zůstávala, i když se několikrát změnil název
  2. ↑ Rusky: Госкино СССР – Государственный комитет по кинематографии СССР, Gosudárstvěnnyj komiťét po kinematografii SSSR, Státní výbor pro kinematografii SSSR
  3. ↑ Rusky: Гостелерадио СССР – Государственный комитет СССР по телевидению и радиовещанию, Gosudárstvěnnyj komiťét SSSR po těleviděniju i radiověščaniju, Státní výbor SSSR pro televizi a rozhlas
  4. ↑ Rusky: отдел специального хранения, zkráceně спецхран.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Censorship in the Soviet Union na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b NOVÁČEK, Jan. Josef Stalin, Neoficielní životopis. Přítomnost. 1945-03-01, roč. XIX, čís. 6, s. 13–14. Dostupné online [cit. 2024-09-27]. 
  2. ↑ BEŇO, Michal. Propaganda v ZSSR: Všadeprítomný triedny nepriateľ, donášanie na vlastných rodičov či prekrúcanie historických faktov. refresher.sk [online]. Refresher Media, 2018-09-18 [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ KIMMAGE, Dennis. Open Stacks in a Closed Society? Glasnost in Soviet Libraries; Part One of Two. American Libraries. 1988-08, roč. 19, čís. 7, s. 570–575. Dostupné online [cit. 2024-09-27]. ISSN 0002-9769. (anglicky) 
  4. ↑ WETTLIN, Margaret. Fifty Russian winters: an American woman's life in the Soviet Union. New York: Pharos Books, 1992. 225 s. Dostupné online. ISBN 0886876540. (anglicky) 
  5. ↑ LEWIS, B. E. Soviet Taboo. S. 603–606. Soviet Studies [online]. ITHAKA, 1977-10 [cit. 2024-09-27]. Roč. 29, čís. 4, s. 603–606. Dostupné online. ISSN 0038-5859. (anglicky) 

Externí odkazy