Cena nezávislosti

Cena nezávislosti
স্বাধীনতা পুরস্কার
Uděluje

Vláda Bangladéše
Typstátní vyznamenání
Založeno1976
StátBangladéšBangladéš Bangladéš
Způsobilostobčané Bangladéše a organizace
Uděluje se zavýznamný přínos v některé z mnoha oblastí včetně války za osvobození, jazykového hnutí, vzdělávání, literatury, žurnalistiky, veřejné služby, vědy a techniky, lékařství, společenských věd, hudby, sportu, výtvarného umění, rozvoje venkova a dalších oblastí
Statusdosud udílen
ZakladatelZiaur Rahman
Třídy1
Statistiky
Poprvé uděleno1977
Ostatní vyznamenání
Vyššínení
NižšíEkushey Padak

Cena nezávislosti (bengálsky স্বাধীনতা পুরস্কার), formálně známá jako Cena dne nezávislosti nebo Swadhinata Padak, je nejvyšší státní vyznamenání Bangladéšské lidové republiky.[1] Vyznamenání bylo založeno roku 1976.

Historie a pravidla udílení

Cenu nezávislosti založil roku 1976 bangladéšský prezident Ziaur Rahman. Udílena je občanům Bangladéše nebo organizacím za významný přínos v některé z mnoha oblastí včetně války za nezávislost, jazykového hnutí, vzdělávání, literatury, žurnalistiky, veřejné služby, vědy a techniky, lékařství, společenských věd, hudby, sportu, výtvarného umění, rozvoje venkova a dalších oblastí.[2]

Vyznamenaným náleží zlatá medaile, čestný certifikát o udělení vyznamenání a 500 tisíc bangladéšských takas.[1][3] Vládní komise pro národní vyznamenání připravuje každoročně seznam nominovaných kandidátů a předává jej předsedovi vlády ke konečnému schválení.[4] Cena se tradičně uděluje v předvečer Dne nezávislosti během v Bangladéši velmi medializovaného ceremoniálu, kterého se účastní několik členů vlády a parlamentu a další významní hosté.

První ceny byly uděleny v roce 1977 a mnoho let byly oceňovány pouze civilní oblasti, jako je umění, literatura nebo sport. Lidé mohli toto vyznamenání obdržet jak během svého života, jako například v roce 1977 Kazi Nazrul Islam "národní básník Bangladéše" nebo v roce 1979 Abul Mansur Ahmed, nebo in memoriam jako malíř Zainul Abedin, který zemřel v roce 1976 a ocenění mu bylo uděleno v roce 1977.[5] Až v roce 1998 došlo k ocenění i za vojenské akce. Mezi prvními vyznamenanými za osvobozeneckou válku byli Fazlul Hak Moni, Abdur Rab Sernijabat, Abul Hasnat Mohammad Kamaruzzaman, Muhammad Mansur Ali, Tazuddin Ahmad, Sajd Nazrul Islam a žena prvního bangladéšského prezidenta Šajch Fazilatunnesa Mujib.[6][5]

V roce 2006 udílení tohoto vyznamenání vyvolalo jistou kontroverzi poté, co premiér nepřijal původní seznam s nominacemi. Někteří vládní ministři vyjádřili znepokojení nad jmenováním tří jejich ministerských kolegů.[4] Dále bylo kritizováno i ocenění Praporu rychlé akce kvůli podezření, že se tento prapor podílel na mimosoudních popravách.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Independence Award na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b National Awards - Banglapedia. en.banglapedia.org [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ RAHMAN, Syedur; BAXTER, Craig. Historical dictionary of Bangladesh. 4th ed. vyd. Lanham, Md: Scarecrow Press 442 s. (Historical dictionaries of Asia, Oceania, and the Middle East). Dostupné online. ISBN 978-0-8108-6766-6, ISBN 978-0-8108-7453-4. OCLC 463307704 OCLC: ocn463307704. 
  3. ↑ BDNEWS24.COM. National awards money doubled, amount for Independence Award raised to Tk 500,000. National awards money doubled, amount for Independence Award raised to Tk 500,000 [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b The Daily Star Web Edition Vol. 5 Num 637. archive.thedailystar.net [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b RAHMAN, Syedur. Historical dictionary of Bangladesh. 4. ed. vyd. Lanham, Md.: Scarecrow Press 442 s. (Historical dictionaries of Asia, Oceania, and the Middle East). ISBN 978-0-8108-7453-4, ISBN 978-0-8108-6766-6. 
  6. ↑ Independence Day Award Dostupné online
  7. ↑ Law and Our Rights. archive.thedailystar.net [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy