Cena Strega (italsky Premio Strega) je nejprestižnější italská literární cena. Je udělována každoročně od roku 1947 za nejlepší prozaické dílo italského autora, poprvé vydané mezi 1. květnem předchozího roku a 30. dubnem. Mezi držitele ceny patří Cesare Pavese (1950), Alberto Moravia (1952), Giorgio Bassani (1956), Dino Buzzati (1958), Giuseppe Tomasi di Lampedusa (1959), Primo Levi (1979) nebo Umberto Eco (1981).

V roce 1944 začali Maria a Goffredo Bellonci ve svém domě v Římě pořádat literární setkání. Těchto nedělních setkání spisovatelů, umělců a intelektuálů se zúčastňovala řada nejvýznamnějších osobností italského kulturního života. Tato skupina začala být známá jako Amici della Domenica, neboli „Nedělní přátelé“. V roce 1947 se Bellonciovi, společně s Guido Albertim, majitelem společnosti vyrábějící likér Strega, rozhodli založit cenu za beletrii. Její vítěz měl být volen „Nedělními přáteli“.

Činnost kruhu kolem Bellonciových a ustanovení literární ceny byla vnímána jako počátek obnovy italského kulturního života, poznamenaného léty fašistického režimu, války, okupace a osvobození. Prvním vítězem ceny Strega, zvolený „Nedělními přáteli“, byl Ennio Flaiano. Cenu získal za svůj první a jediný román Tempo di uccidere (do češtiny přeložen jako Čas zabíjet), zasazený do Afriky během Habešské války.

Od smrti Marie Bellonci roku 1986 je cena spravována nadací Fondazione Maria e Goffredo Bellonci. Dnes tvoří porotu více než 400 osobností italského kulturního života, kteří se stále označují jako „Nedělní přátelé“. K nominaci knihy je potřeba doporučení alespoň dvou „přátel“. Tento dlouhý seznam je pak v prvním kole, které se koná v sídle nadace (byt Bellonciových), zúžen na pět finalistů, tzv. „cinquina“. Toto první kolo se koná v červnu. Druhé kolo volby, následované vyhlášením vítěze se koná ve Villa Giulia v Římě během prvního čtvrtku v červenci.

V roce 2006, šedesátém výročí ceny Strega, bylo uděleno zvláštní ocenění, a to Ústavě Itálie, která byla vytvořena a schválena během roku 1946, v roce založení ceny Strega. Cenu převzal bývalý prezident Italské republiky Oscar Luigi Scalfaro.

• 1947 – Ennio Flaiano, Tempo di uccidere (Čas zabíjet, Naše vojsko, Praha 1968, přel. Josef Kostohryz)
• 1948 – Vincenzo Cardarelli, Villa Tarantola
• 1949 – Giambattista Angioletti, La memoria
• 1950 – Cesare Pavese, La bella estate
• 1951 – Corrado Alvaro, Quasi una vita
• 1952 – Alberto Moravia, I racconti
• 1953 – Massimo Bontempelli, L'amante fedele
• 1954 – Mario Soldati, Lettere da Capri
• 1955 – Giovanni Comisso, Un gatto attraversa la strada
• 1956 – Giorgio Bassani, Cinque storie ferraresi
• 1957 – Elsa Morante, L'isola di Arturo
• 1958 – Dino Buzzati, Sessanta racconti (výbor: Sedm pater:Výbor z povídek, Odeon, Praha 1989, přel. Alena Hartmanová)
• 1959 – Giuseppe Tomasi di Lampedusa, Il gattopardo (Gepard, SNKLU, Praha 1963, přel. Jaroslav Pokorný)
• 1960 – Carlo Cassola, La ragazza di Bube
• 1961 – Raffaele La Capria, Ferito a morte (Smrtel’ne ranený, Smena, Bratislava 1983, přel. František Hruška)
• 1962 – Mario Tobino, Il clandestino (Ve znamení Medusy, Naše vojsko, Praha 1983, přel. Josef Hajný)
• 1963 – Natalia Ginzburgová, Lessico famigliare (Rodinná kronika, Práce, Praha 1977, přel. Alena Krejčí)
• 1964 – Giovanni Arpino, L'ombra delle colline
• 1965 – Paolo Volponi, La macchina mondiale (Světa stroj, Odeon, Praha 1968, přel. Zdeněk Digrin)
• 1966 – Michele Prisco, Una spirale di nebbia (Cár mlhy, Práce, Praha 1984, přel. Josef Hajný)
• 1967 – Anna Maria Ortese, Poveri e semplici
• 1968 – Alberto Bevilacqua, L'occhio del gatto
• 1969 – Lalla Romano, Le parole tra noi leggere
• 1970 – Guido Piovene, Le stelle fredde
• 1971 – Raffaello Brignetti, La spiaggia d'oro
• 1972 – Giuseppe Dessì, Paese d'ombre (Ostrov stínů, Odeon, Praha 1975, přel. Eva Zaoralová)
• 1973 – Manlio Cancogni, Allegri, gioventù
• 1974 – Guglielmo Petroni, La morte del fiume
• 1975 – Tommaso Landolfi, A caso
• 1976 – Fausta Cialente, Le quattro ragazze Wieselberger
• 1977 – Fulvio Tomizza, La miglior vita
• 1978 – Ferdinando Camon, Un altare per la madre
• 1979 – Primo Levi, La chiave a stella
• 1980 – Vittorio Gorresio, La vita ingenua
• 1981 – Umberto Eco, Il nome della rosa (Jméno růže, Odeon, Praha 1985, přel. Zdeněk Frýbort)
• 1982 – Goffredo Parise, Il sillabario n.2
• 1983 – Mario Pomilio, Il Natale del 1833
• 1984 – Pietro Citati, Tolstoj
• 1985 – Carlo Sgorlon, L'armata dei fiumi perduti
• 1986 – Maria Bellonci, Rinascimento privato
• 1987 – Stanislao Nievo, Le isole del paradiso
• 1988 – Gesualdo Bufalino, Le menzogne della notte
• 1989 – Giuseppe Pontiggia, La grande sera
• 1990 – Sebastiano Vassalli, La chimera
• 1991 – Paolo Volponi, La strada per Roma
• 1992 – Vincenzo Consolo, Nottetempo, casa per casa
• 1993 – Domenico Rea, Ninfa plebea
• 1994 – Giorgio Montefoschi, La casa del padre
• 1995 – Maria Teresa Di Lascia, Passaggio in ombra
• 1996 – Alessandro Barbero, Bella vita e guerre altrui di Mr. Pyle, 'gentiluomo'
• 1997 – Claudio Magris, Microcosmi (Mikrokosmy, Mladá fronta, Praha 2000, přel. Kateřina Vinšová)
• 1998 – Enzo Siciliano, I bei momenti
• 1999 – Dacia Maraini, Buio
• 2000 – Ernesto Ferrero, N.
• 2001 – Domenico Starnone, Via Gemito
• 2002 – Margaret Mazzantini, Non ti muovere (Nehýbej se, Ikar, Praha 2004, přel. Alena Jíchová)
• 2003 – Melania G. Mazzucco, Vita
• 2004 – Ugo Riccarelli, Il dolore perfetto
• 2005 – Maurizio Maggiani, Il viaggiatore notturno
• 2006 – Sandro Veronesi, Caos calmo
• 2007 – Niccolò Ammaniti, Come Dio comanda
• 2008 – Paolo Giordano, La solitudine dei numeri primi (Osamělost prvočísel, Odeon, Praha 2009, přel. Alice Flemrová)
• 2009 – Tiziano Scarpa, Stabat mater
• 2010 – Antonio Pennacchi, Canale Mussolini
• 2011 – Edoardo Nesi, Storia della mia gente
• 2012 – Alessandro Piperno, Inseparabili
• 2013 – Walter Siti, Resistere non serve a niente
• 2014 – Francesco Piccolo, Il desiderio di essere come tutti
• 2015 – Nicola Lagioia, La ferocia
• 2016 – Edoardo Albinati, La scuola cattolica
• 2017 – Paolo Cognetti, Le otto montagne
• 2018 – Helena Janeczek, La ragazza con la Leica ^[1]
• 2019 – Antonio Scurati, M. Il figlio del secolo
• 2020 – Sandro Veronesi, Il colibrì
• 2021 – Emanuele Trevi, Due vite
• 2022 – Mario Desiati, Spatriati

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strega Prize na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cena Strega na Wikimedia Commons
• Fondazione Maria e Goffredo Bellonci - Premio Strega (italsky)
• Italian Literary Prize Celebrates 50th Anniversary, Library of Congress (anglicky)
• Literárna cena Strega (slovensky)