Cefalù (sicilsky Cifalù, řecky Κεφαλοίδιον, latinsky Cephaloedium, arabsky Gafludi) je historické město a letovisko v metropolitním městě Palermo na severozápadě Sicílie v Itálii.[1]
Historické staré město s normanským dómem a pláže činí z Cefalù jedno z hlavních turistických center v regionu i na Sicílii.
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Nejstarší archeologické nálezy z území starého města pocházejí z pravěku. V době klasické řecké kultury patřilo k území říše Graecia magna, vyrostlo zde město zvané Kephaloidion, o němž podal svědectví k roku 396 př. n. l. řecký historik Diodóros Sicilský. Za římské vlády bylo město od roku 254 př. n. l. nazýváno Cephaloedium. Oba názvy znamenají hlavu a byly odvozeny od tvaru skály Rocca di Cefalù, na které nejstarší sídlo původně leželo. O město se bojovalo během punských válek. Bylo také pravidelně zmiňováno římskými geografy (Strabón, Plinius starší, Klaudios Ptolemaios).
Kolem roku 858 n. l. město dobyli Arabové, nazvali je Gafludi a připojili ke svému emirátu Sicílie. Roku 1063 se města zmocnili Normané. Za normanského krále Rogera II. bylo centrum města přesunuto k úpatí vápencové skály a ve 12. století nastal všeobecný rozkvět hospodářství, (zvl. rybářství), obchodu a kultury. Tehdy byla postavena katedrála a v ní umístěny dva sarkofágy z tehdy vzácného červenohnědého porfyru pro Rogera II. a jeho nástupce. Teprve císař Fridrich II. Štaufský dal kosti svého otce Jindřicha VI. i se sarkofágem přenést do katedrály v Palermu. Cefalù se ve 13. století stalo sídlem biskupství. Roku 1861 bylo Cefalù připojeno ke sjednocené Itálii.
Historické staré město se nachází pod útesem La Rocca. Hlavní památkou ve městě je normanská katedrála založená v roce 1131 z podnětu Rogera II. Hlavní ulicí na starém městě je Corso Ruggero, které vede až ke katedrále. Ve městě se nachází řada dalších kostelů a paláců z období od 13. do 18. století. Na hoře La Rocca se pak nachází zbytky Dianina chrámu z 9. století před naším letopočtem a středověké opevnění La Rocca di Cefalù.[3]
Santa Maria dell'Odigitria (kostel P. Marie Hodegetríe) - původně byzantský, stavba ze 16. století, s ní spojený druhý chrám Archanděla Michaela; sídlo mariánského bratrstva
Santissima Annunziata (kostel Zvěstování Panny Marie) - kolem roku 1511, rozeta a reliéf Zvěstování na fasádě
Santo Stefano – raně barokní kostel Duší v očistci, s kryptou
Palazzo Atenasio Martino – 15. století, fresky ze 16. století
Palazzo Maria – 13. století
Palazzo Piraino – renesanční ze 16. století
Osterio Magno se středověkou věží – 14. století, archeologické nálezy v interiéru ze 12. - 13. století
Základy Dianina chrámu – megalitická stavba na hoře Rocca, z 5. - 4. století př. n. l., tamže cisterna a pravěký dolmen
Antické římské lázně
Středověké opevnění La Rocca di Cefalù
Museo Mandralisca (městské muzeum v paláci barona Mandraliscy)[4] - významné sbírky regionálního umění a archeologie severní Sicílie od antiky do 18. století, mj. antická řecká a arabská keramika, starožitnosti (nábytek, malba a sochy), k atrakcím patří renesanční portrét muže od Antonella da Messina (1465)
Odkazy
Reference
↑Merriam-Webster's Geographical Dictionary. 3. vyd. Springfield, Massachusetts, U. S. A.: Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers, 1997. 1361 s. Dostupné online. ISBN0-87779-546-0. S. 225. (anglicky)
↑ABEND, Bernhard; SCHLIEBITZ, Anja. Itálie. 1. vyd. Ostfildern, Stuttgart: Baedeker, 2009. 838 s. ISBN978-3-8297-6646-3. S. 676.
↑LEČÍKOVÁ, Miroslava. Itálie, jih. 4. vyd. Praha: freytag a berndt, 2010. 191 s. ISBN80-7316-027-7. S. 157.
↑ Archivovaná kopie. www.fondazionemandralisca.it [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
