Tančík Carden-Loyd Mk.VI. |
---|
Tančík Carden-Loyd s taženou houfnicí |
Historie |
---|
Výrobce | Vickers a Carden-Loyd Tractors Ltd. |
---|
Vyrobeno kusů | 450 |
---|
Základní charakteristika |
---|
Posádka | 2 |
---|
Délka | 2,45 m |
---|
Šířka | 1,75 m |
---|
Výška | 1,22 m |
---|
Hmotnost | 1,5 t |
---|
Pancéřování a výzbroj |
---|
Pancéřování | 5–9 mm |
---|
Hlavní zbraň | 7,7mm nebo 12,7mm kulomet Vickers |
---|
Sekundární zbraně | --- |
---|
Pohon a pohyb |
---|
Motor | benzínový čtyřválec Ford model T |
---|
Výkon | 40 hp |
---|
Max. rychlost | 40 km/h na silnici |
---|
Poměr výkon/hmotnost | hp/t |
---|
Dojezd | 144 km |
---|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tančík (tankette) Carden-Loyd Mk. VI byla šestá a nejúspěšnější verze tančíku, který soukromě vyvinul major Gifford LeQuesne Martel v Camberley. Předpokládal, že stroj bude sloužit jako pojízdné a pancéřované stanoviště kulometu. Tank byl sériově vyráběn ve firmě Vickers v letech 1927 - 1930, přičemž britská armáda jich obdržela 270 kusů. Zpočátku se zdálo, že se bude jednat o novou pokrokovou zbraň, která usnadní boje na frontě proti lehkým zbraním protivníka a následný průlom fronty. Proto tyto stroje, případně i jejich licence, začaly kupovat další státy - Československo, Itálie, Polsko, SSSR, Francie, Kanada, Indie, Japonsko a další (celkem bylo vyvezeno na 150 kusů). Několik zemí také na základě anglického vzoru vyvinulo své typy tančíků. Jak se však později ukázalo, bojová strategie i technika se značně změnily, takže již počátkem 30. let bylo zřejmé, že se jedná o neperspektivní koncepci obrněného bojového vozidla. Tančíky byly slabě pancéřované a vyzbrojené a proto nemohly efektivně bojovat proti připravené obraně či tankům.
Popis
Tančík Carden-Loyd Mk. VI byl jednoduchý obrněný stroj hranatých tvarů s pásovým podvozkem. K pohonu sloužil motor Ford T o výkonu 40 hp. Síla pancíře činila 5–9 mm, tančík byl vyzbrojen kulometem Vickers ráže 7,7 nebo 12,7 mm.
Stroje Carden-Loyd Mk. VI byly britskou armádou zakoupeny i přesto, že testy s nimi nedopadly příznivě. Tančíky byly nakonec používány jako tahače děl, tahače přívěsů pro transport munice, případně jako pohyblivá stanoviště minometu či protiletadlového 20mm kanónu.
Zahraniční uživatelé
- Thajsko: 60
- Sovětský svaz: 20
- Čína: 24
- Polsko: 10
- Japonsko: 6
- Portugalsko: 6
- Bolívie: 2
- Chile: 5
- Holandsko: 5
- Kanada: 12
- Československo: 3
- Maďarsko: 2
- Řecko: 2
- Švýcarsko: 2
- Belgie: 6
- Finsko: 1
- Francie: 1
- Lotyšsko: 1
- Švédsko: 2
Licence tančíku
Odkazy
Externí odkazy
Literatura
- FRANCEV, Vladimír. Tančík vzor 33 - československá úlitba dobové módě. HPM. 1993, roč. 3, čís. 4, s. 6–10. ISSN 1210-1427.