Právní rozsah působnosti exemptní dvorní a hradní farnosti nebyl určen územně, nýbrž vztahoval se na členy vídeňského dvora a jejich nejbližší rodinné příslušníky. Dvorská a zámecká farnost byla také pověřena vydáváním křestních a úmrtních listů pro císařskou rodinu.
Jako farní kostel dvorní a hradní farnosti fungovala dvorní kaple ve vídeňském Hofburgu, příležitostně byla využívána také Josefova kaple v Hofburgu. Před vznikem dvorní a hradní podle kanonického práva exemptní farnosti, sloužily jako farní kostely panovnického dvora nedaleký kostel sv. Michaela (do roku 1784[1]) a augustiniánský kostel. V augustiniánském kostele se konaly intronizační ceremonie císařské rodiny a dvorní svatby.
K duchovnímu personálu dvorní a hradní farnosti patřil samotný „dvorní a hradní kněz“ a několik duchovních v pozici kaplanů. Kaplanů bylo zpravidla až sedm, z nichž čtyři působili ve Frintaneu jako vedoucí studijních nebo duchovních ředitelů (viz níže).
Duchovní dvorní a hradní farnosti měli určitý vliv jako osobní pastýři panovníka a císařské rodiny (zejména jako zpovědníci a rádci), ale také jako vychovatelé a učitelé náboženství mladých arcivévodů a arcivévodkyň. Tito duchovní také doprovázeli panovníka a císařskou rodinu na cestách doma i v zahraničí. Za císařů Františka Josefa a Karla I. bylo zvykem, že příslušného dvorního a hradního kněze jmenoval papež pomocným biskupemvídeňské arcidiecéze.
Kromě povinností osobních pastýřů panovníka a císařské rodiny byli duchovní dvorní a hradní farnosti pověřeni řízením Frintanea, vzdělávací instituce pro vysoce kvalifikované světské kněze ve Vídni, jako např. chorvatský teolog Josip Juraj Strossmayer, kaplan dvorní farnosti a ředitel studia církevních dějin a kanonického práva na Frintaneu. Toto vzdělání a úzký kontakt s panovnickým rodem prostřednictvím dvorní farnosti mohly položit základ pro postup do nejvyšších církevních úřadů.
August von Doerr: Auszug aus den Matrikeln der k. k. Hof- und Burgpfarre in Wien. In: Jahrbuch der k. k. heraldischen Gesellschaft „Adler“ N. F. 12 (1902), S. 1–74 (Google-Books; omezený náhled)
Karl H. Frankl, Rupert Klieber (vyd.): Das Priesterkolleg St. Augustin "Frintaneum" in Wien 1816 bis 1918.Kirchliche Elite-Bildung für den Donau-Alpen-Adria-Raum (= Studien zum Frintaneum. Bd. 2). Böhlau, Wien u. a. 2008, ISBN 978-3-205-77659-8.
