Březina (vojenský újezd Hradiště)

Březina
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°11′11″ s. š., 13°5′49″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíRadošov u Hradiště
Březina
Březina
Další údaje
Zaniklé obce.cz122
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březina (německy Pirk) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Nacházela se v Doupovských horách asi pět kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 710 metrů.

Název

Název vesnice označuje místo, na kterém byl vykácen březový les. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Pirg (1387), Pierk (1536), Pirk (1567), Pirkh (1570), Pürgkh (1654), Birk (1785), Pürk (1847) a Březina nebo Pirk (1854).[1]

Historie

První písemná zmínka o Březině je z roku 1387, kdy vesnicí vedla jedna z větví obchodní cesty z Chebu do Kadaně a král Václav IV. na ní povolil Borešovi z Rýzmburka vybírat clo. Roku 1466 v Březině sídlil Mathes z Pirku, který byl leníkem pánů z Plavna sídlících na Andělské Hoře.[2] K hradnímu panství vesnice patřila až do roku 1622, kdy ji Heřman Černín z Chudenic převedl ke Stružné (tehdy Kysibl).[3]

Během třicetileté války vesnici opakovaně drancovala procházející vojska obou válčících stran. Po válce se však nejspíše rychle vzpamatovala, protože berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí dvanáct sedláků, šest chalupníků a tři domkáře. Dohromady jim patřilo 35 potahů a chovali 46 krav, 66 jalovic, devět ovcí, jedenáct prasat a patnáct koz. Obdělávali 235 strychů polí a osm strychů lesa. Na polích pěstovali žito a pšenici, ale důležitý byl také chov dobytka a obchod s obilím, které se odsud vyváželo do Německa.[3]

Na malé návsi stávala od konce osmnáctého století kaple se čtvercovým půdorysem a zvonicí v drobné vížce s cibulovou střechou.[3] Od roku 1820 ve vsi fungovala pobočka radošovské školy, ale vyučovalo se zde jen v zimě. Vlastní školu nechala obec postavit až v roce 1872 a začaly ji navštěvovat i děti z Hradiště. V roce 1872 škola vyhořela, ale brzy ji nahradila nová. V roce 1888 byl založen sbor dobrovolných hasičů.[4]

V roce 1921 ve vsi vypukl požár, který zničil třináct domů a stodolu další usedlosti. V období první republiky ve vsi byly obchod se smíšeným zbožím, prodejna másla, tři hostince, mlýn se dvěka koly a řemeslo provozovali tři ševci, dva kováři a dva truhláři. K elektrické rozvodné síti byla vesnice připojena roku 1922.[4]

Vesnice zanikla vysídlením v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[4] V místech, kde stávala, jsou patrné pozůstatky domů, mlýna, náhonu a stojí zde trafostanice.[5]

Přírodní poměry

Březina stávala v jihozápadním rohu katastrálního území Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházela se se v nadmořské výšce okolo 710 metrů na jihozápadním úpatí vrchu Klobouk (789 metrů). Oblast leží na jižním okraji Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[6] Půdní pokryv v okolí tvoří převážně kambizem eutotrofní, ale do oblasti jižně od pozůstatků vesnice od Těšetic zasahuje také kambizem dystrická. Okolo míst, kde vesnice stála, protéká Ratibořský potok.[7]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Březina stála na rozhraní chladné oblasti CH7 (severně od vsi) a mírně teplé oblasti MT3 (jižně od vsi).[6] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. V chladnější oblasti CH7 dosahují průměrné teploty v lednu −3 až −4 °C a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 850 a 1000 milimetry, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 317 obyvatel (z toho 153 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti. S výjimkou jednoho evangelíka a osmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 311 obyvatel. Všichni byli německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 273 311 328 337 323 317 311 37
Domy 48 56 57 57 56 56 54 40

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Březina roku 1850 stala obcí.[3] Z počátku se nacházela v okrese Bochov, ale od roku 1869 patřila do okresu Žlutice.[4] Obcí zůstala až do svého začlenění do vojenského újezdu.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 162,163. 
  2. ↑ BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Březina, s. 14. 
  3. ↑ a b c d Binterová 2004, s. 15.
  4. ↑ a b c d Binterová 2004, s. 16.
  5. ↑ Binterová 2004, s. 17.
  6. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-10]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 44.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Březina – Pirk, s. 8–9. 

Externí odkazy