Počátky svého vzdělání získal u svého otce. Po studiu na gymnáziu v Kroměříži a Brně byl přijat na brněnskou Varhanickou školu do třídy Leoše Janáčka, u něhož později studoval i skladbu na Mistrovské škole. S malou přestávkou v roce 1925 kdy byl varhaníkem katedrály ve Philadelphii, působil nepřetržitě řadu let u Národního divadla v Brně. Nejprve jako korepetitor a poté i jako dirigent orchestru.[zdroj?]
Od roku 1926 byl jmenován dirigentem Orchestru československého rozhlasu a dvanáct let poté se stal zakladatelem Symfonického orchestru v Brně, pozdější Státní filharmonie Brno.[zdroj?]
Břetislav Bakala byl oddaný Janáčkův žák, který velkou část jeho skladeb nahrál na gramofonové desky a taktéž fundovaně prováděl jejich úpravy. Je též autorem mnoha klavírních výtahů, ale i několika vlastních skladeb vycházejících z odkazu Leoše Janáčka, Josefa Suka a Vítězslava Nováka.[zdroj?]
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN80-7008-107-4. S. 214, 354.
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN80-85983-44-3. S. 23.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 25.
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 70–73.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN80-7185-245-7. S. 39.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN80-7277-252-X. S. 181–182.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Břetislav Bakala na Wikimedia Commons