Z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomuBílina bylo v 60. letech 20. století rozhodnuto o přeložce a elektrizaci trati, a tedy i o zrušení starého a výstavbě nového nádraží v poloze při řece Bílině. Nákladní doprava zde byla zahájena 8. dubna 1968.
Modernizace
Nacházejí se zde dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody[1] a elektronickým informačním systémem pro cestující. V roce 2009 byla stržena část nádražní budovy (drážní byty).
Nádražní budova
Spolu s výstavbou nového nádraží vznikla i nová nádražní budova. Ta byla budována v letech 1963-1968. Autorem návrhu byl architekt Jan Šrámek, projektantem firma SUDOP Praha.[2] Nádražní budova, která má odbavovací halu s prosklenou uliční fasádou, měla v pravém podélném křídle provozní zázemí a poštu. V levém křídle byla restaurace a třípodlažní stavba s byty zaměstnanců; tato část byla v roce 2009 stržena pro výstavbu obchodního centra, ke kterému byla nádražní budova nově přičleněna.[3][4] V exteriéru i interiéru nádražní budovy se silně odráží prvky bruselského stylu. Stavba je v interiéru i exteriéru doplněna dobovými výtvarnými díly.[2][5]
↑ abc železniční nádraží - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
↑VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.). Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 Seiten s. Dostupné online. ISBN9788001048337, ISBN8001048330. OCLC772631576 S. 93.
↑ FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.