Bursins leží v nadmořské výšce 473 m, vzdušnou čarou 9 km severoseverovýchodně od okresního města Nyon. Vinařská obec se nachází na mírně vyvýšeném místě na nižším jižním svahu pohoří Vaud Côte, v panoramatické poloze asi 100 metrů nad hladinou Ženevského jezera.
Území obce o rozloze 3,4 km² pokrývá část oblasti Vaud Côte. Území obce se táhne od potoka Fossy na sever přes náhorní plošinu na úpatí Côte až k hřebenu Vaud Côte před Jurou. Východní hranici tvoří potok Merdasson, který v průběhu času erozí vyhloubil do tohoto pohoří hlubokou kotlinu Combe de Bursins, jejíž západní svah stále patří k Bursins. Nejvyšší nadmořská výška obce je 830 m n. m. v lese Grandes Tattes. V roce 1997 bylo 10 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 32 % lesy a lesními porosty, 57 % zemědělstvím a necelé 1 % neproduktivní půdou.
Bursins zahrnuje vesnici Saint-Vincent (500 m n. m.) na svazích Vaud Côte, část Le Vernay (415 m n. m.) východně od potoka Dullive a několik zemědělských usedlostí. Sousedními obcemi Bursins jsou Dully, Luins, Vinzel, Burtigny, Gilly a Bursinel.
Historie
Kostel
Oblast obce byla osídlena již v římské době, což dokládají pozůstatky základů domů v blízkosti kostela. Některé hroby pocházejí z karolinského období. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1011 a nese název Bruzinges. Později se objevily zápisy Brucins (1031), Brucinis (1049) a v 11. století Bruciniaco.[2] Název místa pochází z latinského osobního jména Bruccius nebo Bruttius rozšířeného o příponu -ānum a znamená „majetek Bruccia/Brutcia“.[3]
Listina z roku 1011 pečetí darování vesnického kostela klášteru Romainmôtier burgundským králem Rudolfem III. Ve středověku patřil Bursins po určitou dobu k panství Prangins. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 přešlo Bursins jako exkláva pod správu panství Romainmôtier.
Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud.[2]
83,7 % obyvatel mluví francouzsky, 5,9 % německy a 4,4 % anglicky (údaj z roku 2000). V roce 1850 žilo v Bursins celkem 340 obyvatel a v roce 1900 424 obyvatel. Po poklesu počtu obyvatel na 264 do roku 1970 nastal rychlý populační růst, kdy se počet obyvatel během 30 let zdvojnásobil.
Hospodářství
Až do 20. století byla obec Bursins charakteristická především zemědělstvím. I dnes hraje důležitou roli vinařství v okolí obce na svazích La Côte a orná půda na úrodné plošině na úpatí svahu. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místním průmyslu a především ve službách. V obci se nachází západní část odpočívadla La Côte na dálnici A1 (Ženeva–Lausanne). Díky své atraktivní poloze se obec v posledních desetiletích rozvinula v rezidenční obec. Mnoho pracujících dojíždí za prací převážně do Nyonu.
Doprava
Přestože se obec nachází mimo hlavní dopravní tepny, má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici, vedoucí z Nyonu po svazích oblasti Côte do Aubonne. Bursins je napojen na síť veřejné dopravy prostřednictvím linky Postbus z Glandu do Rolle.
Osobnosti
Peter Ustinov (1921–2004), britský herec, žil v obci
Guy Parmelin (* 1959), švýcarský politik a spolkový prezident pro rok 2021
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bursins na německé Wikipedii.
↑ abStändige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
_par_la_route_de_l%27Etraz.jpg)
.jpg)
