Bulvár maršala Józefa Pilsudského, polskyBulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego, ve Wloclawku (Kujavsko-pomořské vojvodství) je ulice na levém břehu řeky Visly, která je spojená s promenádou nad řekou Zglowiaczkou.
Popis
Bulvár je místem, kde se koná mnoho pravidelných akcí: Dny Wloclawka, Bulvár sportu a umění (v letní sezóně). [1]
Na promenádě se nachází hřiště pro děti, venkovní tělocvična, turistické a cyklistické stezky, parkoviště pro 30 míst a 27 stojanů pro kola; podél promenády jsou vysázeny stromy a keře. Na jedné z teras, naproti kostela sv. Jana Křtitele, se nachází znak města vyrobený z kostek, jsou zde též vyobrazeny vzdálenosti od nejdůležitějších měst Polska a světa a různé vzory (např. ryba - symbol křesťanství). Během turistické sezony je zde v provozu stánek, kde se lze občerstvit kávou a zmrzlinou. [2] Na řece, u promenády, je postavena plovoucí scéna na Visle a naproti ní bývají umístěny židle pro diváky. [3][4]
Bulvár maršala Józefa Pilsudského se v roce 1840 nazýval Nadbrzeżna ulice, v období 19. století – 1945 se nazýval jako Bulwarowa a v letech 1945–1989 měl název Bulvár Polské sjednocené dělnické strany.[6] V 19. století byla ulice hovorově nazvaná Bulvár (instrumentál slova Bulwark).[7] Za třetí republiky byl přejmenovám podle polského maršála a politika Józefa Piłsudského.
Ruský zábor (1840–1914)
Táhla se od Gdaňské ulice až do dnes již neexistující ulice Koniec, která se nacházela v blízkosti dnešní ulice Bechiego (zde bývala hranice města). Zpočátku se jednalo o pískovou cestu, kde se často vylívala z koryta řeka Visla.[6]
V letech 1844–1846 byla ulice vydlážděna a budovy, které podél ní vznikly, byly hlavně sýpky a rybářské domy.[6][7] Díky výstavbě ulice byl usnadněn přístup k přístavišti a byly instalovány dřevěné bariéry oddělující ulici od řeky. Na těchto bariérách se po porážce skotu na jatkách z nedaleké ulice Towarowa rozkládaly kůže zvířat. Ulice byla poté považována za velmi nechutnou - krev a odpad z jatek protékal kanály do Visly. [7]
V roce 1853 byla u Bulváru pokřtěna parní loď pojmenovaná Wloclawek.[6]
Plovoucí most postavený v roce 1865 spojil centrum města Wloclawek s tehdejším městem Szpetal Dolny (dnešní Zawiśle). Most také oživil provoz kolem Bulváru - stal se místem procházek pro obyvatele, provozoval se zde i rybolov. Podél bulváru kotvilo mnoho lodí a splavných vorů. Existence trvalého přechodu přes řeku také přidala ulici strategický význam.[6]
V 19. století byly dřevěné bariéry nahrazeny kovovými bariérami.[6] Mezi dodavateli bariér byla mimo jiné wloclawská továrna technického vybavení "Wisła".[8]
V roce 1887 byl založen veslařský klub Wloclawek. Díky tomu se bulvár stal svědkem regat na Visle. První sídlo VKW se nacházelo v domě číslo popisné 7.[6]
V roce 1910 začala na adrese Bulvár 19 svou činnost asociace „Krater“, která měla vlastní loděnici. V ní byly postaveny celkem tři lodě: „Wilanów“, „Kolos“ a „Hetman“. [9]
První světová válka (1914–1918)
Během německé okupace města v průběhu první světové války byla ulice centrem flotily německých námořních lodí a konstrukčním oddělením. V roce 1914 ustupující Rusové zapálili plovoucí most a v roce 1915 ho nová německá městská vláda přestavěla.
V listopadu 1918 došlo ve Wloclawku k potyčce mezi německou armádou a nově formulovanou pobočkou polských legií. Byly bráněny obzvláště čluny s vojenským vybavením zakotvené v přístavu. V této potyčce padli dva legionáři, nakonec Němci město opustili. [10]
Polsko-bolševická válka a meziválečné období (1918–1939)
V srpnu 1920 došlo k bitvě mezi polskými silami okupujícími levý břeh Visly, a postupujícími bolševickými silami okupujícími pravý břeh. Na Bulváru byly postaveny zákopy. [11] Na zákopech pracovali i kněží nesoucí poslední svátost a dobrovolníci, kteří rozdávali jídlo vojákům. Během bitvy zahynulo téměř 40 lidí, byly zničeny domy, biskupský palác, kostel svatého Jana a plovoucí most.[6] Stopy po dělostřeleckých koulích, vystřelených během této bitvy, lze i dnes nalézt v bariéře bulváru. [12]
Plovoucí most byl přestavěn v roce 1922, v roce 1938 byl rozebrán a na stejném místě byl postaven most nový, ocelový. [6]
V roce 1930, na ulici uprostřed malého náměstí, byl postaven památník maršála Józefa Piłsudského. Stavba památníku byla projevem kultu Józefa Piłsudského. Památník byl zbořen nacisty v roce 1940, zatímco náměstí dodnes existuje. [6]
V meziválečném období byl Bulvár tradičním místem pro události spojené s výročím bitvy v roce 1920. Aby mohla být oslavena tato událost, vždy se zde na výročí sešly delegace armády, církve a obyvatel města. Od roku 1922 se z tehdejšího Saského náměstí (dnes Náměstí Svobody) pořádá průvod do Bulváru. Dnes jsou tyto oslavy pořádány 15. srpna, ale dřív v různých letech se konaly v dnech mezi 12. a 27. srpnem. [13]
Za Polské lidové republiky se tento svátek neslavil a po roce 1989 se hlavní akce výročí takzvaného "Zázraku na Visle" koná u Pomníku padlým obráncům Visly.[14]
Polská lidová republika (1945–1989)
V době Polské lidové republiky byl Bulvár přejmenován na Bulvár Polské sjednocené dělnické strany. 14. prosince 1978 byl odhalen památník Lidé práce na místě bývalého památníku Piłsudského; od roku 1979 se nový památník stal místem, odkud začínají prvomájové průvody ve Wloclawku, které se pořádají do dnešních dnů. V rámci dekomunizace v roce 1989 měl být památník zbořen, což se nakonec nestalo.[15]
V 80. letech 20. století byl zlikvidován přístav, což vedlo ke snížení provozu podél této ulice.
Třetí republika (od roku 1989)
V květnu 2010 byla promenáda během povodní zatopena.[16]
V letech 2010–2011 Bulvár prošel důkladnou modernizací. Byly vytvořeny nové cesty, chodníky a byly přidány lavičky. Později byla vybudována venkovní tělocvična, dětské hřiště, parkoviště a vyhlídkové terasy. [2][4] V roce 2013 byla vytvořena plovoucí scéna na Visle. [3]
Budovy
Současné budovy
Podél Bulváru maršála Jozefa Pilsudského se nachází mnoho historických činžovních domů, které jsou důležité pro historii a kulturu města. Jsou to (řazeno od nejnižšího po nejvyšší číslo):
komplex chemických škol Marie Curie-Skłodowské (ulice Bulvár 4 na rohu s ulicí Ogniowou)
komplex technických škol z roku 1924, v ulici Ogniowe, (hřiště je u Bulváru)
III. střední škola Marie Konopnické z let 1926-1930 (ulice Bechiego 1 v přímé blízkosti Bulváru)
bývalá vila Felixe Steinhagena z let1923–1925, v současnosti sídlo zastupitelské kanceláře maršálské kanceláře Kujavsko-pomořského vojvodství, s informačním místem pro dotace z evropských fondů (ulice Bechiego 2 sousedící s náměstím na Bulváru)
Památník Lidí Práce, odhalený v roce 1978 (náměstí u Bulváru)
historický bytový dům, v současné době sídlo vojvodského úřadu práce v Toruni, pobočka ve Wloclawku (ulice Bulvár 5b) [17]
sýpka z roku 1848, v současné době sídlo etnografické pobočky Zemského Muzea Kujavské a Dobrzyňské Země (ulice Bulvár 6, na rohu ulic Towarowa a Szpichlerna)
sýpka z roku 1842, v současné době sklad Muzea Kujavské a Dobrzyňské Země (ulice Bulvár 9, roh ulic Szpichlerna 8 a Rybacka)
historická obytná budovaz roku 1910 (ulice Browarna 2 na rohu s ulicí Bulvár) [17]
historický bytový dům z roku 1937 (ulice Bulvár 15) [17]
historický bytový dům z roku 1938 (ulice Bulvár 16) [17]
historický bytový dům ze začátku 20. století (ulice Bulvár 17) [17]
bývalá sýpka, v současnosti obytný dům, z roku 1900 (ulice Bulvár 18, na rohu ulice Sv. Jana 1)
Kostel sv. Jana Křtitele ze 16. století
obytná budova z roku 1842 (ulice Maślana 2, sousedící s bulváry) [17]
obytná budova roku 1881, shořela v roce 1996 a přestavěna v roce 1998 (ulice Bulvár 22, na rohu ulice Wiślana 1) [17]
historická obytná budova roku 1902, kdysi sídlo Klubu čestných dárců krve polského Červeného kříže a Klubu pomoci dětem s diabetem (ulice Bulvár 24) [17]
historický bytový dům z roku 1902 (ulice Bulvár 24, na rohu ulice Gdaňské 1) [17]
Biskupský palác – bývalý hrad ze 14. století, několikrát přestavěn (na konci ulice s adresou na ulice Gdaňské)
Vodní přístav Jerzyho Bojańczyka, v provozu od roku 2014 (na ulici Piwné, bulváry spojeny nově postavenou lávkou)
U bulváru je také Most Edwarda Śmiglého-Rydza. V blízkosti mostu jsou umístěny venkovní šachovnice a pomník připomínající místo, kde ve středověku existovala hranice mezi Civitas Cathedralis (katedrální město), tj. oblasti patřící přímo biskupství, a Civitas theutonicalis, tj. oblasti, kde bydleli obchodníci.
Neexistující objekty
Již v 19. století zde byly zbytky Katedrály sv. Stanislawa, [7] v blízkostí které fungoval také hřbitov. Dnes zde stojí budovy na adrese Bulvár 27 (roh s ulicí Bednarskou 2) a Bulvár 28 (do rohu s Gdaňskou ulicí 1).[18] V roce 1902, při stavbě dnes stojícího činžovního domu, byla objevena kamenná krypta, která je zbytkem kostela, a pozůstatky hrobů na hřbitově u kostela. Další hrobky byly objeveny v 90. letech 20. století v místě, kde činžovní dům sousedí s budovou na ulici Bulvár 27 a na rohu ulice Bednarské. V roce 2011 při rekonstrukci budovy na Gdaňské ulici 3, byly objeveny další hrobky z bývalého hřbitova. [19]
Mezi původními budovami ulice, byly domy rybářů, které se do dnešních dnů nezachovaly. [7]
Na konci 19. století byl u Bulváru postaven první přístav veslařského klubu Wloclawek, který se dodnes nedochoval.
V roce 1930 byl na náměstí u Bulváru odhalen památník maršála Józefa Piłsudského, který byl zničen v 1940 během nacistické okupace. [6]
Na Visle u Gdaňské ulice můžete vidět zbytky bývalého plovoucího mostu zbouraného v roce 1938.[20]
Galerie
Pohled na Most E. Smiglého-Rydza a lávku nad řekou Zglowiaczkou
Pohled z druhé strany řeky Visly
Sýpka z roku 1824, v současnosti sklad Muzeum Kujavské a Dobrzyňké Země
↑Przykładowe zaprezentowano na 11-tej i 12-tej fotografii w galerii oraz innych w zbiorach Wikicommons.
↑ abBulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego, polskaniezwykla.pl (pol.). [online]. Dostupné online.
↑ abPływająca scena na Wiśle we Włocławku [wideo], Gazeta Pomorska, 27 listopada 2013 (pol.). [online]. Dostupné online.
↑ abJak zmieniają się Bulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego we Włocławku?, Gazeta Pomorska, 11 listopada 2010 (pol.). [online]. Dostupné online.
↑Wiślana Trasa Rowerowa w Kujawsko-Pomorskim, wirutalneszlaki.pl (pol.). [online]. Dostupné online.
↑ abcdefghijklAndrzej Winiarski, Włocławek na starej fotografii, Włocławek: Oficyna Wydawnicza „Lars-Antyki”, 2008, ISBN978-83-920391-2-9.
↑ abcdeZdzisław Arentowicz, Z dawnego Włocławka, Włocławek: Miejska Biblioteka Publiczna im. Zdzisława Arentowicza we Włocławku, 1928, ISBN83-906020-6-7.
↑Inskrypcja widoczna na 9-tej fotografii w galerii oraz innych w zbiorach Wikicommons.
↑Tomasz Wąsik, Zapomniana bitwa Wielkiej Wojny: walki pod Włocławkiem 11–13 listopada 1914 r., Włocławek: Muzeum Ziemi Kujawskiej i Dobrzyńskiej we Włocławku, 2014.
↑Leć Orle Biały. Bydgoszcz i miasta regionu 100 lat temu. (pol.). [online]. Dostupné online.
↑Widoczne na fotografii obok oraz innych w zbiorach Wikicommons.
↑Obchody „Cudu nad Wisłą” we Włocławku w okresie międzywojennym (1921-1930), historiawloclawka.pl (pol.) [online]. Dostupné online.