Bukovice (německy Bukowit) jsou malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Bžan. Bukovice leží v katastrálním území Lhenice u Bžan o výměře 3,78 km².[3]
Název
Název vesnice je odvozen z přídavného jména buková ve významu buková hora, stráň či paseka.[4] V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Bukewiecz (1398),[5] v Bukovici (1401), von Buckawicz (1403), Bukewicz (1404), in Bukowiczi (1475), Bukowiczy (1578), Bukowicze (1609), Bukowicz (1787) a Bukowitz (1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o Bukovici pochází z roku 1398, kdy vesnice byla součástí panství hradu Rýzmburk.[5] Z roku 1401 (nebo 1404[6]) je první zmínka o bukovické tvrzi, která patřila k manské soustavě mosteckého hradu. Tehdy na ní sídlil Žibřid ze Šenfeldu. Brzy poté se majitel tvrze změnil, protože v roce 1405 ji vlastnil Beneš z Dubé a tvořila příslušenství hradu Kostomlaty. Místo, kde tvrz stávala, je neznámé, ale předpokládá se, že to bylo v prostoru pozdějšího hospodářského dvora a areálu státního statku.[7]
V roce 1453 patřil bukovický statek Matouši Dobrmanovi z Vlastislavi, po němž jej zdědila dcera Dorota. Ta roku 1500 Bukovici prodala bratrům Janovi a Vojtěchovi Osterským ze Sulevic. Dalším majitelem byl v roce 1521 Zikmund Chlum z Chlumu a po jeho smrti vdova Anna, která statek prodala kostomlatské větvi rodu pánů z Vřesovic. V roce 1533 tak na tvrzi sídlil Václav Kostomlatský z Vřesovic, ale zápis do zemských desek nechala Anna zhotovit až v roce 1536 ve prospěch Mikuláše Kostomlatského z Vřesovic. Václav však na tvrzi bydlel ještě v roce 1544. Někdy poté Bukovici koupil Hynek Rausendorf ze Špremberka a od něj jeho příbuzný Kryštof. Roku 1562 se o statek dělili tři bratři Rausendorfové, z nichž připadl Šebestiánovi.[6]
V blíže neznámé době vesnici získal Šebestián Hruška z Března. Po něm patřila Bernartovi a Karlovi, ale časem zůstal jediným majitelem Karel, který Bukovici roku 1549 prodal Jiřímu Kaplířovi ze Sulevic.[6] Jeho synové[6] vesnici s tvrzí a dvorem prodali za čtrnáct tisíc kop míšeňských grošů Anně Vřesovcové z Míliny a na Křemýži.[7] Jejím dětem[7] statek patřil do dvacátých let sedmnáctého století, kdy jej získala Lidmila Vřesovcová a prodala ho Černínům z Chudenic.[6] Poslední zmínka o bukovické tvrzi je z roku 1631, kdy patřila jako součást kostomlatského panství Humprechtu Černínovi.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 121 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků a 208 Němců. Kromě šesti členů církve československé a deseti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 222 obyvatel: 57 Čechoslováků a 165 Němců. Většina jich byla římskými katolíky, ale pět lidí patřilo k církvi československé a osmnáct jich bylo bez vyznání.[9]
Vývoj počtu obyvatel a domů[10][11][12]
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
Obyvatelé
|
194 |
209 |
205 |
218 |
240 |
243 |
222 |
124 |
110 |
94 |
57 |
37 |
47 |
60 |
69
|
Domy
|
35 |
35 |
36 |
36 |
38 |
38 |
37 |
38 |
— |
28 |
21 |
24 |
27 |
27 |
27
|
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bžany.
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v roce 1869 Lhenice byly osadou obce Kostomlaty pod Milešovkou v okrese Teplice, v letech 1880–1950 byly osadou obce Lhenice, se kterým patřily nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1930 v okrese Duchcov a v roce 1950 v okrese Bílina. Od roku 1960 jsou částí obce Bžany v okrese Teplice.[13]
Pamětihodnosti
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bukovice, s. 237.
- ↑ a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bukovice, s. 140.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Kostomlat, s. 209.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bukovice – tvrz, s. 63.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 50. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
Externí odkazy
Části obce Bžany |
|
Části obce | |