Buček (německy Butschek) je vesnice, část města Kožlany v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Buček zaujímá rozlohu 268 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.[3]
Historie
Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 pod jménem Buk, ale byla vysazena až roku 1344 emfyteuticky, tj. formou dědičného nájmu. Roku 1419, na počátku husitských válek, zastavil plaský opat Gotfrýd ves doživotně Hanuše z Kolovrat. Buček však v průběhu husitských válek částečně zaniká a zcela obnoven byl až v druhé polovině 17. století.
Po roce 1554 byl Buček v zástavě Floriána Gryspeka a do majetku plaského kláštera se vrátil až roku 1623 jako důsledek pobělohorských konfiskací Ferdinanda II., přičemž klášteru patřil až do jeho zániku v roce 1785.
Přírodní poměry
Na severu Buček sousedí s Hodyní, na východě s Brodeslavy, na jihozápadě s Lednicí a na severozápadě s Kralovicemi. Leží čtyři kilometry jihovýchodně od Kralovic na svahu pravého břehu Kralovického potoka, který se před mostem silnice na Dřevec stéká s Dřeveckým potokem.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
132
|
158
|
113
|
117
|
117
|
137
|
109
|
86
|
80
|
62
|
61
|
47
|
54
|
59
|
57
|
| Počet domů
|
19
|
29
|
20
|
21
|
21
|
21
|
21
|
21
|
21
|
17
|
14
|
17
|
17
|
16
|
20
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1880 Buček byl osadou obce Dřevec v okrese Kralovice. V letech 1890–1950 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. V letech 1961–1976 byl opět částí obce Dřevec v okrese Plzeň-sever. Od 30. dubna 1976 je částí města Kožlany v okrese Plzeň-sever.[6]
Památky
- zděná osmiboká kaplička se stanovou střechou a sanktusníkem
- roubený špýchar v čp. 9 v horní části návsi
- částečně roubená chalupa ve statku čp. 4
- jedinečné roubené obytné stavení a roubená stodola v areálu tzv. Dolního Rabasova mlýna
Odkazy
Reference
Literatura
- Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003., číslo 2, Karel Rom, 2002
Externí odkazy
