Brána do pekla (anglicky The Door to Hell, v turkmenštině Jähennem derwezesi) je kráter na území Turkmenistánu uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy Darvaza, ve kterém od roku 1971 hoří unikající zemní plyn.^[1] V roce 2013 se do srdce kráteru v rámci vědecké expedice spustil průzkumník George Kourounis. Teplota v kráteru se pohybuje okolo 1000 °C.^[2][3]

Lokalita se stala významnou turistickou destinací návštěvníků Turkmenistánu. K roku 2021 hoří plyn v kráteru nepřetržitě již 50 let. V roce 2010 nařídil prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov únik plynu nějakým způsobem uzavřít,^[1] to se však doposud (konec roku 2024) nepodařilo. V roce 2022 se prezident Berdymuhamedov opět ozval s plány na uhašení ohně, aby se zabránilo finančním ztrátám z exportu zemního plynu.^[4]

Kráter vznikl jako výsledek lidské činnosti, kdy zde v roce 1971 prováděli sovětští geologové průzkum ložiska zemního plynu.^[5] Během vrtání došlo k propadnutí podloží a vzniku kráteru o průměru 100 metrů a hloubce kolem 20 metrů.^[1] Dle vyjádření místních obyvatel sovětští geologové během vrtání narazili na podzemní jeskyni,^[6] do které se následně propadl strop. Došlo k proražení izolačních vrstev horniny, což umožnilo únik ložiska zemního plynu na zemský povrch. Z důvodů bezpečnosti, aby se plyn nešířil do okolí, se sovětští geologové rozhodli v roce 1971 unikající plyn zapálit.^[1]

Původní představa geologů byla, že ložisko zemního plynu brzy vyhoří, což se ale nestalo, takže plyn uniká a hoří nepřetržitě již 50 let (k roku 2021).^[1]

• Groningenské ložisko zemního plynu
• Vliv člověka na životní prostředí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brána do pekla na Wikimedia Commons
• Expedice National Geographic z r. 2013 – popis sestupu do kráteru (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.