Brzdový kámen (něm. Bremsstein) je kamenný výstražník, zpravidla kamenný čtyřboký pilíř s vyobrazením rukojeti smykové kočárové brzdy, který označoval místo (něm. Einhemmstelle), kde měl vozka začít přibrzďovat vůz, aby nenarazil do koňského potahu.[1] Brzdové kameny byly rovněž používány na linecko-budějovické koněspřežné železnici.[2] Brzdové kameny dodnes stojí vlevo od cesty, protože na českém území se až do roku 1939 jezdilo vlevo. Pilíř byl často natřen bílou barvou a reliéf brzdy byl černý. V Bavorském království se kromě kamenných sloupků dochovaly také návěstní kovové či kamenné tabulky. Naopak dřevěné tabulky se vesměs nedochovaly. Smyková brzda se nazývala různě, např. čuba či šupka (z něm. schubben), bota, babka, korýtko či korýtek, koloběh, zarážka.
Historie
Brzdové kameny patří mezi nejstarší dopravní značky. Odkdy jsou brzdové kameny na českém území používány, není přesně známo, ale předpokládá se, že již od první poloviny 18. století. V Tereziánském patentu o říšských silnicích z roku 1778 se již o užívání „šupky“ hovoří. V roce 1851 bylo vydáno nařízení, týkající se osazení dřevěných tabulí, tzv. výstrahy pro formany „Následuje cesta z kopce, je zapotřebí použít korýtce“.
Roku 1854 kočí saského krále Fridricha Augusta II. tuto značku v Tyrolsku ignoroval, nebrzděný vůz se převrátil a král na následky nehody zemřel.
Jaroslav Brojír, František Svoboda: Brzdové kameny, fotogalerie brzdových kamenů zejména v jižních Čechách a na Vysočině, web Smírčí kříže, křížové kameny a jiné pozoruhodné kamenné památky