Brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) je jedlá rostlina druhu brukev zelná (Brassica oleracea), která je druhem kapusty a příbuzná květáku. Jde o jednoletou i dvouletou rostlinu.[1] Pochází z oblasti Středomoří. Pěstuje se pro dužnaté stonky s růžicemi. Může se konzumovat syrová nebo dušená.
Název
Český název pravděpodobně pochází z italštiny přes rakouskou němčinu (z italského broccoli), podobnou cestou se do češtiny dostaly i názvy špenát (it. espinace), angrešt (it. agresto), celer (severoit. selleri) či pomeranč (it. pomarancia/pomo arancia).[2] Italský výraz broccoli je plurálem od slova broccolo, zdroběliny slova brocco (výhonek, odnož) z latinského broccus (špičatý, ostrý, trčící), pravděpodobné galského původu.
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové brokolici.[3]
Brokolice je bohatá na vitamin C, (beta-karoten (provitamin A), vitamin E, vitamin B1, kyselinu listovou (B9) a vitamin B2, z minerálních látek obsahuje především draslík, vápník, fosfor a síru. Bohatá je samozřejmě i na vlákniny.
V poslední době se objevily studie, které potvrzují, že brokolice výrazně ochraňuje lidský organismus proti volným radikálům, toxickým a rakovinotvorným látkám.
Chemické látky, jež jsou obsaženy v brokolici, prý podle vědců z Georgetownské univerzity ve Spojených státech dokážou „opravit“ DNA v buňkách a tím zabránit jejich rakovinnému bujení.[4]
Druhy brokolice
brokolice stonková/chřestová (calabrese)
brokolice květáková
Kuchyňské zpracování
Brokolici je možno vařit v polévce, je možno ji podávat vařenou jako přílohu mnohých pokrmů, dále ji lze dusit i zapékat. Před kuchyňským zpracováním rozebereme růžice, případně slupky zbavený košťál, který též chutná skvěle a pod tekoucí pitnou vodou ji omyjeme a vložíme do vařící osolené vody. Jakmile změkne, na skousnutí však ještě zůstává pevná, vyjmeme ji na cedník, necháme okapat a podáváme pokapanou máslem s vařenými brambory, posypanými petrželkou.
Odkazy
Reference
↑Kolektiv autorů, Zahradnický slovník naučný. I. svazek A - C. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994. s. 239. ISBN80-85120-51-8
↑McCance a Widdowson's:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN978-0-85404-428-3