Délka rajónu od severu k jihu je 100 km, od západu na východ 35 km.
Velká část území rajónu (asi 85 %) se nachází v Brestském Polesí, malá severní části leží na Prybužské rovině. Průměrná nadmořská výška se pohybuje od 130 do 150 m, nejvyšší bod měří 186,1 m a nachází se poblíž obce Zapollje.
Rajónem protéká řeka Západní Bug se svými přítoky Ljasnaja, Muchavec, Spanaŭka, Kapajeŭka, Sjeradovský potok a další. Významný ekonomický přínos má řeka Muchavec, která je součástí Dněpersko-bugské vodní cesty.
Na území rajón leží jezera Sjeljachoŭskaje, Stradzjeckaje, Rahazňanskaje, Čornaje, Bjelaje, Tajnaje a Mjadňanskaje. V okolí Sjeljachoŭského jezera se rozkládá biologická rezervace Sjeljachy.
Lesy pokrývají celkem 34.9% území rajóny. Mezi dřevinami dominují borovice, olše lepkavé a břízy. K velkým lesním masivům patří Telminský, Machavjecký a Bjelaazjerský masiv. Bažiny zabírají 4 400 ha půdy (3,1% území rajónu). Celková výměra zemědělské půdy činí 72 300 ha, včetně 24 100 odvodněné půdy.
Mezi přírodní botanické památky státního významu patří Ljutaŭské buky v obci Ljuta, Mjadňanská jedle v Mjadňanském lesním hospodářství a dub se smrkrm nedaleko Brestu.
Průměrná teplota v lednu činí -4,5 °C a v červenci 18,4 °C. Objem srážek je 608 mm. Vegetační období trvá 208 dnů.
Rajón disponuje velkými prokazetelnými rezervami jílu a hlíny (Šebrinské, Vičulkovské a Heršono-Mitkovské ložisko), štěrku, kačíreku, písku (Muchavjecké ložisko), křídy a rašeliny.
Demografie
Podle sčítání lidu z roku 2009 žije v rajónu 39 426 obyvatel, což je v průměru 25,26 obyvatel /km². Počet obyvatel činil v roce 1959 — 49 857, v roce 1970 — 44 286, v roce 1979 — 43 195, v roce 1989 — 42 456, v roce 1999 — 45 287 a v roce 2009 — 39 429.
Základem obyvatelstva jsou Bělorusové (83,02 %), následují Rusové (8,13 %), Ukrajinci (6,93 %) a ostatní (1,92 %).
Administrativní členění
Rajón se skládá ze sídla městského typu Damčava a 148 venkovských sídel. Je rozdělen na 11 venkovských rad (selsovětů), mezi které patří Damačaŭský, Znamjenský, Kljejnikaŭský, Lyščycký, Matykalský, Muchavěcký, Radvanický, Tamašoŭský, Telminský, Čarnaŭčycký a Černinský.
Dne 21. prosince 2007 byly rozhodnutím Brestské oblastní rady (oblastsovětu) z Hjeršonské vesnické rady (selsovětu) vyloučeny vesnice Arkadzija, Bjarnady, Hjeršony, Kacjelňa-Bajarskaja, Micki. Vesnice byly následně zařazeny pod správu města Brest a selsovět byl přejmenován Stradzecký, jehož administrativní centrem se stala obec Stradzeč.
Dne 17. září 2013 byl Stradzecký selsovět zrušen a obce byly připojeny ke Znamjenskému selsovětu. Damačaŭský obecní selsovět byl přeměněn na selsovět bez územních změn.
Doprava
Rajónem prochází železniční tratě Brest—Minsk—Moskva a Brest—Luniněc, Białystok—Brest, Brest—Kovel a je proťata 350 km silnic celostátního významu a více než 20 km silnic mezinárodního významu. Dálnice spojuje Brest s městy Baranavičy, Pinsk, Kamjeněc, Malaryta a obcí Tamašoŭka. Na jeho území se nacházejí tři hraniční přechody: Kazlovičy — Kukuryki (Polsko), Damačava — Sławatycze (Polsko) a Tamašoŭka — Pulumec (Ukrajina).
Rajónu disponuje mezinárodním letištěm v Brest. Brest je konečným bodem Dněpersko-bugského kanálu. Přepravu cestujících v rajónu poskytují dva státní podniky РУДТП «Автобусний парк № 1 м. Бреста» a РУТП «Брествантажавтосервіс». Rajón má jedno autobusové nádraží ve městě Brest a jedno automobilové nádraží v obci Čarnaŭčycy.
Ekonomika
Průmyslový sektor v rajónu reprezentují 4 nejdůležitější společnosti — ААТ «Брэсцкае марожанае», ААТ «Чарнаўчыцкі завод ЖБВ», ІП ЗАТ «БЕЛС» a ПУП «Мясныя далікатэсы».
Na území rajónu je provozována bezplatná ekonomická zóna „Brest“.
Hlavním ekonomickým a hospodářským partnerem rajónu v rámci zahraničního obchodu je Rusko (66,1 % z celkového vývozu rajónu). Vývozu dominuje potravinářský průmysl (39,5 %), následuje výrobní průmysl (27,3 %) a výrobky z minerálů (10,5 %). Největším vývozcem jsou obyvatelé ekonomické zóny „Brest“ (ВЕЗ «Брест»).
V průmyslovém sektoru je zaměstnáno více než 3,0 milionu lidí.
Hlavním oborem zemědělství je pěstování obilí, cukrové řepy, zeleniny, mléka a chov dobytku pro maso (skot, prasata, ovce, koně).
Brestský rajón je jedním z největších producentů zemědělských produktů. Její podíl na celkové zemědělské produkci Brestské oblasti činí asi 10 %. Zemědělská půda zabírá 59 tisíc hektarů, z čehož 37 600 ha připadá na ornou půdu, 20 200 hektarů na louky a pastviny.
V zemědělské oblasti působí 5 akciových společností («Меднаўская», «За мір», «Агра-сад Світанак», ГК «Бярэсце»), dvě družstva («Астрамечава», «Чарнаўчыцы»), tři komunální unitární podniky («Маладая гвардыя», «Саўгас Брэсцкі», výběrové a hybridní centrum «Заходні») a státní unitární zemědělský podnik «Племзавод Мухавец». Agrochemický servis provádí zemědělská organizace ААТ «Брэсцкі райаграсэрвіс».
Památky
Kostel Nejsvětější Trojice v obci Čarnaŭčycy
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Věljamovičy z roku 1868
Kostel svatého kříže z 19. století v obci Vistyčy
Krapasněvská pevnost № 5 v obci Hjeršony, 1878—1888
Kostel Eliáše z konce 18. a počátku 19. století v obci Dubok
Kostel svaté Paraskevi se zvonicí v obci Zbirahi, 1610
Zemědělská usedlost v obci Malyja Zvody, 1875
Kostel svaté Paraskevi v obci Malyja Ščytniki, 1742 а v obci Pokry, 1739
Panství rodu Ňamcevičů z 2. poloviny 18. století v obci Skoki, panství rodu Dabryněcků
Zámeček z konce 19. a počátku 20. století, kostel z 2. poloviny 19. století v obci Syčy
Kostel Nejsvětější Trojice (1583) a kostel Paraskevi (1733) v obci Čarnaŭčycy
Kostel svatého Michala a zvonice v obci Čersk, 1701
Kostel proměnění Páně v obci Šumaki, 1609
Významní rodáci
Kazimir Lyščynski (Казімір Лышчынскі) — myslitel, sociální aktivista, učitel ve vesnici Liščincy. V obci Malyja Ščytniki (Малыя Шчытнікі) je instalován jeho památník
Lidzija Dzmitryjeŭna Bryzha (Лідзія Дзмітрыеўна Брызга) — hrdina socialistické práce
Kastuš Žmiňko (Кастусь Жмінько) — běloruský básník a malíř
Pjotr Illič Klimuk (Пётр Ілліч Клімук) — běloruské a sovětský kosmonaut
_001.Jpeg)
