Božtěšice (Ústí nad Labem)

Božtěšice
Pohled na Božtěšice z vrchu poblíž Severní Terasy
Pohled na Božtěšice z vrchu poblíž Severní Terasy
Lokalita
Charakterčást města
ObecÚstí nad Labem
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°41′27″ s. š., 14°1′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel496 (2021)[1]
Katastrální územíBožtěšice (2,24 km²)
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ403 40
Počet domů157 (2011)[2]
Božtěšice
Božtěšice
Další údaje
Kód části obce8958
Kód k. ú.608955
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božtěšice (německy Postitz) jsou částí statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se v severní částí města. V roce 2021 tu trvale žilo 496 obyvatel.

Božtěšice je také název katastrálního území o rozloze 2,24 km².[3]

Název

Domnělým původcem jména je majitel Božata, Božtěch či Božek, neboli bohabojný člověk. Úplně první tvar názvu z roku 1227 je zapsán jako Boztesici, později se objevují tvary Boztiessiczie, roku 1528 Božtěšice, následně v roce 1654 Pusticze z čehož vychází také poslední německý název Postitz.[4]

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1227,[5] kdy je zmiňován panský dvůr. Objevují se však i domněnky o dřívější existenci v 9. či 10. století, přičemž se mělo jednat o slovanskou ves. Prvním známým držitelem byl klášter svatého Jiří na Pražském hradě benediktinského řádu. Později byla roku 1526 připojena k nedalekému všebořickému panství. Poblíž vsi stávalo na vrchu jihovýchodně, směrem na Chuderov, popraviště, kde byly vykonány poslední hrdelní tresty začátkem 17. století. Následně zde byl vztyčen železný kříž. Od roku 1754 ves spadala pod nově vzniklé všebořickobřeznické panství. Během sedmileté války na zdejším panském dvoře přespal 28. října 1756 pruský král Fridrich Veliký, jenž další den pokračoval s vojskem k Lovosicím, kde se střetl s armádou Habsburské monarchie. Koncem 18. století, konkrétně roku 1794 byl panský dvůr rozdělen. Během nedaleké bitvy u Chlumce byla ves roku 1813 obsazena ruskými jednotkami, přičemž obyvatelé se ukryli do blízkých lesů.[4] Až zhruba do roku 1848 měly Božtěšice výhradně zemědělský charakter, pěstovala se zelenina i ovoce. V rámci industrializace nedalekého Ústí však začalo stále více přibývat nových obyvatel pracujících v nově vzniklých průmyslových závodech. Kromě rychlého nárůstu obyvatel v této době byla obec spojena s vedlejšími Skoroticemi. Toto spojení trvalo mezi lety 1853 až 1896.[6] Součástí města Ústí nad Labem jsou Božtěšice od roku 1981.[7] V roce 1984 byl vypracován Miroslavem Fibigerem územní projekt pro oblast Skorotic a Božtěšic v rámci kterého mělo na místě vyrůst nové panelové sídliště obsahující 2500 bytů.[8] K realizaci však nedošlo a od konce 90. let je volná plocha zastavována individuální výstavbou rodinných domů.

Přírodní poměry

Božtěšice se rozkládají na rozhraní dvou geomorfologických celků, Mostecké pánve a Českého středohoří, jehož chráněná krajinná oblast zde začíná. Přímo nad obcí se vypíná jihovýchodně nepojmenovaný čedičový vrch s výškou 281 metrů. Vyšším krajinným prvkem je pak kopec Čepec s výškou 478 metrů východně od Božtěšic. Ten je tvořen čedičovými pyroklastickými usazeninami. Severně se tyčí další čedičový vrch Ostroh s výškou 454 metrů.[9] Na jeho západním úpatí přitéká na území Božtěšic Klíšský potok, do kterého se následně z východu vlévá Ptačí potok. V zastavěné části obce je poté veden umělým korytem, do kterého na jihu ústí Chuderovský potok. Západně od čtvrti se rozbíhají skorotické pláně.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 788 obyvatel (z toho 392 mužů), z nichž bylo 49 Čechoslováků, 735 Němců, jeden žid a tři cizinci. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale osmnáct lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, tři k nezjišťovaným církvím a devět lidí bylo bez vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 897 obyvatel: 36 Čechoslováků, 847 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a třináct cizinců. Kromě 38 evangelíků, sedmi členů nezjišťovaných církví a 69 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Božtěšicích v letech 1869–2011[5][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 351 344 369 439 795 788 897 608 625 529 538 320 426 498
Počet domů 59 61 61 65 98 111 132 126 119 118 130 103 127 157

Pamětihodnosti

Kaple z roku 1906
  • Kaple skorotické římskokatolické farnosti postavená roku 1906, opravovaná v letech 1965[4], 2004[13] a 2022.[14]
  • Dřevěná zvonice na památné Lípě
  • Kamenný klenutý most poblíž odbočky na Neznabohy

Doprava

Čtvrtí prochází silnice II/528, která je zde označena názvem ulice Petrovická. Při Celostátním sčítání dopravy v roce 2016 zde průměrně projelo 4 111 vozidel denně.[15] Na jižním konci obce se kříží se silnicí I/30 pokračující buďto na Severní Terasu ulicí Sociální péče nebo na Bukov ulicí Božtěšickou. Severně pak pokračuje do Strážek a poblíž Žďárku se napojuje na dálnici D8.

V roce 2019 byly Božtěšice obsluhovány autobusy Dopravního podniku města Ústí nad Labem čísel 15 a 16. Navíc tudy procházela autobusová linka 452 Dopravy Ústeckého kraje.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ a b c BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. S. 120. 
  5. ↑ a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  6. ↑ Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4. S. 309. 
  7. ↑ ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 61. 
  8. ↑ KREJČÍ, Václav. Ústí nad Labem - rozvoj města: 1950-2010. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2013. 341 s. ISBN 978-80-86646-39-8. S. 87, 91. 
  9. ↑ Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 198. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ VALENČÍK, Michal. Zničené kostely: 14987 kaple [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Oprava kapličky v Božtěšicích [online]. Městský obvod Ústí nad Labem-město, 2023-01-05 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Sčítání dopravy 2016 (sč.úsek: 4-4520 ) [online]. Ředitelství silnic a dálnic, 2016 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. 
  16. ↑ Mapy veřejné dopravy v kraji: Ústí nad Labem- detail linkového vedení [online]. Ústecký kraj, 2019-01-09 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4. 
  • BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. 
  • PINC, F.; KOLÁŘ, A. Vlastivědné výlety z Ústí n. L.. Ústí nad Labem: Nakladatelství Krajského národního výboru, 1957. 246 s. Kapitola Dělouš, Kamenice, Skorotice, Božtěšice, s. 102–106. 
  • ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2. 

Externí odkazy

Růžice kompasu Skorotice Strážky Neznabohy Růžice kompasu
Skorotice Sever Chuderov
Západ   Božtěšice   Východ
Jih
Bukov Severní Terasa Severní Terasa
Statutární město Ústí nad Labem