Bornit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Cu5FeS4, je kosočtverečný minerál.[1] Synonymické názvy jsou např. erubescit, chalkomiklit, purpurová měď, pestrá měděná ruda, paví ruda (dle nabíhání barev). Pojmenován po: Ignác Antonín Born (1742–1791), rakouský osvícenec, mineralog, geolog, montanista a svobodný zednář maďarského původu.[2]
Původ
Magmatický – je součástí bazických hornin, například v ofiolitech v Itálii, typický je jako součást porfyrických rud mědi. Hydrotermální – je druhotným minerálem žil Sn-W, Sn-Cu, Cu-As a Cu-křemen. Metamorfní – zastoupen ve skarnových ložiscích a greisenech. Sedimentární – z měděných břidlic. Vytváří tři polymorfní modifikace
vysokoteplotní - kubický, stabilní nad 288 °C, Fm3m, a=5,50
nízkoteplotní pseudotetragonální, Pbca, za vyšších teplot přechází na kubickou modifikaci
kubický Fd3m, a=10,94
Morfologie
Vzácnější jsou krystaly, které mají tvar dodekaedru, hexaedru, zřídka oktaedru. Většinou celistvý, zrnitý, masivní či jako vtroušeniny.
Optické vlastnosti: Barva měděně červená, bronzově hnědá, na vzduchu nabíhá do pestrých barev – modrofialová, purpurová... Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp černý, tmavě šedý.
Chemické vlastnosti: Složení: Fe 11,13 %, S 25,56 %, Cu 63,31 %, stopové příměsi Ag, Ge, Bi, In, Pb. Rozpustný v HNO3 a v koncentrované HCl. Taví se v magnetickou kuličku.
