Bohuslav Mařík

Ing. Bohuslav Mařík
Bohuslav Mařík (Český svět, 1910)
Bohuslav Mařík (Český svět, 1910)
Narození6. ledna 1854
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. listopadu 1929 (ve věku 75 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánítechnik, podnikatel a inženýr
ZaměstnavatelČeskomoravská - Kolben
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Mařík, psán též Maršík (12. ledna 1854 Praha[1][pozn. 1] – 27. listopadu 1929 Praha-Podolí[2]) byl český strojní inženýr, konstruktér, v pořadí druhý ředitel První Českomoravské továrny na stroje (pozdější ČKD) v Libni u Prahy. Výrazně se zasloužil o zřízení lokomotivního oddělení továrny a ve spolupráci se svým otcem Františkem a bratrem Václavem se spolupodílel na vytvoření první lokomotivy české konstrukce NA ZDAR v rámci série strojů později označených jako 310.0.

Život

Mládí

Narodil se v Praze do rodiny Františka Maříka a jeho manželky Barbory, rozené Juppové.[2] Jeho otec, vyučený zámečník, pocházel z Březnice u Příbrami, v 50. letech 19. století pracoval v železničních dílnách v Praze, posléze v dílnách společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) v Josefově, a v Liberci. Zde provedl konstrukční úpravy na německých lokomotivách z mnichovské továrny Maffei, postupně se díky tomu stal jedním z nejuznávanějších českých odborníků na konstrukce lokomotiv. Bohuslav po dosažení středního vzdělání vystudoval strojní inženýrství na pražské polytechnice a dosáhl titulu inženýra.

Nákres lokomotivy třídy 310.0 NA ZDAR, ČKD, 1900

První Českomoravská továrna na stroje

Začátkem 70. let 19. století pracoval Mařík spolu se svým otcem a bratrem Václavem (1849-1926) na modelu vlastní lokomotivy vycházející z lokomotiv Maffei 2B IIa. 6 ELBE v měřítku 1:6. František, Václav i Bohuslav Maříkové začali posléze pracovat pro továrnu První českomoravská továrna na stroje Emila Kolbena a Čeňka Daňka, založené roku 1871, v oblasti výroby strojů, pod vedením ředitele závodu Vojtěcha Novotného. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a potravinářského průmyslu (strojní vybavení cukrovarů, pivovarů či lihovarů). Své produkty vyvážela do celého Rakousko-uherské monarchie i zahraničí.

Po dvaceti letech pak odešel Vojtěch Novotný roku 1891 z ředitelské funkce do penze a novým ředitelem se stal Bohuslav Mařík. Pod jeho Maříkovým vedením na přelomu století zahájil závod výrobu kolejových vozidel[3] a lokomotiv, jako jeden z mála v českých zemích. V roce 1907 založila První Českomoravská továrna na stroje spolu se společností Ringhoffer výrobce automobilů Praga). Mařík setrval do funkce téměř až do své smrti.

V roce 1923 byl jmenován předsedou správní rady Živnostenské banky.[4]

Úmrtí

Bohuslav Mařík zemřel 27. listopadu 1929 v Praze ve věku 75 let. Pohřben byl v olšanském krematoriu a ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech.

Po smrti

Roku 1921 se První Českomoravská továrna na stroje v Praze sloučila s Elektrotechnickou a.s. vzešlou z někdejšího strojírenského závodu Emila Kolbena a vznikla tak Českomoravská – Kolben. Ta se v roce 1927 spojila s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a vznikla Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu.

Rodinný život

Bohuslav Mařík se v kostele svatého Štěpána na Novém městě 21. února 1882 oženil s Aloisií, rozenou Fischerovou (1838–1911).[5] Spolu počali syny Bohuslava (*1879) a Miroslava (*1882) a dcery Aloisii (*1878) a Růženu (*1888).[6]

Jeho druhou manželkou byla Jana Červená (1863–???), se kterou se oženil jako vdovec 7. listopadu 1911.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Uvádí se též nesprávné datum narození 6. leden 1854

Reference

  1. ↑ Matrika narozených, sv. Štěpán, 1853-1857, snímek 75 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b online archiv (Langhans). www.langhans.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://www.bejvavalo.cz/clanek/stedra-odmena-za-sestrojeni-prvni-ceske-parni-lokomotivy/ - Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy
  4. ↑ Nový předseda Živnostenské banky dr. Bohuslav Mařík. S. 373. Světozor [online]. 1923-04-12 [cit. 2022-11-11]. S. 373. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, sv. Štěpán, 1877-1883, snímek 218 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Soupis pražských obyvatel: Mařík Bohuslav [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika oddaných, sv. Vojtěch, 1906-1912, snímek 254 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy