Bohumil Južnič, také Bogomil Južnić (20. dubna 1895 Kočevje (Slovinsko)[1] nebo Slavonska Požega, Chorvatsko – 8. srpna 1963 Praha) byl původem slovinský uměleckoprůmyslový výtvarník a designér, naturalizovaný v Československu.
Život a dílo
Původním povoláním byl voják. Po absolutoriu nižší reálky absolvoval vojenskou školu-kadetku v Krakově. V polovině roku 1916 se přihlásil k srbské dobrovolné divizi legionářů, s nimiž odcestoval do Oděsy, kde byl roku 1917 převelen ke Kavkazské armádě[1]. Po skončení války se v roce 1920 usadil v Československu.
V letech 1921 – 1938 sloužil jako důstojník československé armády u dragounů[2], a začal působit jako výtvarník – samouk. V polovině dvacátých let dvacátého století se začal věnovat navrhování interiérového užitého umění. Pod vlivem Ladislava Sutnara přijal zásady konstruktivismu a civilismu a připojil se k družstvu výtvarníků kolem Družstevní práce a Krásné jizby. Od roku 1937 pracoval také pro Topičův salón. Navrhoval design příborů, stolních doplňků (popelníky, stojánky na ubrousky, soupravy na slánku, pepřenku a párátka) a na psací potřeby[3] pro firmu Sandrik, prováděné z chromované oceli nebo z alpaky. Koncem třicátých let dvacátého století navrhoval také skleněné, keramické a dřevěné předměty.[4]
Je zastoupen mj. ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Odkazy
Reference
Literatura
- HERAIN, Karel, Bohumil Južnič, in: Tvar č. 2, 1949, s. 117-138.
- POCHE, Emanuel, Vzpomínka na Bohumila Južniče, in: Tvar č. 16, 1965, s. 300-309.
- ADLEROVÁ, Alena, České užité umění 1918–1938. Odeon Praha 1983.
