Bodlákové (Carduoideae) jsou podčeleď rostlin z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). S počtem 83 rodů a 2500–2800 druhů jsou její třetí největší podčeledí, zahrnují něco přes 10 % druhového bohatství hvězdnicovitých. V české květeně se z této skupiny rostlin vyskytují zástupci 15 rodů.[1]
Charakteristika
Patří sem obvykle jednoleté i vytrvalé byliny (často dvouletky), méně často polokeře a keře, vzácně též stromy. V pletivech většinou neobsahují mléčnice. V úboru jsou pouze trubkovité květy, které bývají často po okrajích zvětšené. Plodem jsou nažky s chmýrem nebo bez chmýru. Mnozí zástupci mají výrazně členěné listy a na nich či na zákrovních listenech často vyvinuty pichlavé ostny.
Podčeleď je rozšířena víceméně kosmopolitně, především ale ve Starém světě, s těžištěm v oblasti Středomoří a jihozápadní Asie. Nejpočetnější rody jsou chrpa (Centaurea, asi 695 druhů), Cousinia (655 druhů), chrpovník (Saussurea, 300), pcháč (Cirsium, 250) a sinokvět (Jurinea, 200 druhů). Stáří této skupiny je odhadováno na 34–42 milionů let, což odpovídá vzniku v období středních třetihor (eocén až oligocén).[2]
Systematika a vybraní zástupci
Taxonomické pojetí se časem proměňovalo: někdy byly bodlákové rostliny považovány i za samostatnou čeleď. Vnitřní dělení je v současnosti nejčastěji do čtyř tribů, v minulosti jich bylo rozlišováno až 10.
Tribus Cynareae (syn. Cardueae): největší tribus, zahrnuje asi 90 % všech zástupců podčeledi.
S výjimkou několika málo léčivých (ostropestřec, lopuch, pupava, parcha saflorovitá) nebo užitkových (artyčoky, světlice barvířská) rostlin se nejedná o ekonomicky příliš významnou skupinu rostlin. Některé druhy chrp nebo bělotrnu jsou pěstovány jako okrasné.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Carduoideae na německé Wikipedii a Cynareae na německé Wikipedii.
↑Kaplan, Zdeněk (ed.): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia 2019, s. 1029–1048
