Bobruškovití

Jak číst taxoboxBobruškovití
alternativní popis obrázku chybí
Bobruška
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďbobruškovití (Aplodontidae)
Brandt, 1855
Rod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bobruškovití (Aplodontidae, někdy Aplodontiidae[1]) je čeleď hlodavců z podřádu veverkočelistní (Sciuromorpha). Zahrnuje jediný recentní rod Aplodontia s jedním druhem bobruška (Aplodontia rufa), který žije v podhorských oblastech při pacifickém pobřeží Severní Ameriky.

Charakteristika

Bobrušky jsou 30–45 cm dlouzí a kolem 800 g vážící býložraví hlodavci vzhledem připomínající menšího bobra. Jsou ale mnohem více příbuzní s veverkovitými. Z vývojového hlediska jsou považováni za nejprimitivnější hlodavce.[2] Čeledi bobruškovitých, do které patří i dnešní bobruška, je nejpříbuznější vymřelá čeleď Mylagaulidae.[3]

Žijí na zalesněných nebo hustě křovinatých plochách kolem řek či jezer. V zemi si vyhrabávají nory se systémem mělkých chodeb vedoucích k hlavnímu hnízdu a několika spížím. Ty jsou využívány zejména v zimě, protože během ní neupadají bobrušky do zimního spánku. Potravu hledají spíše v noci, ale jsou běžně aktivní i ve dne.

Rodí 2–3 mláďata a dožívají se věku 5–6 let. Nejsou zařazeni mezi ohrožené živočichy.[4]

Podrobnější informace naleznete v článku Bobruška.

Taxonomie

Známé jsou tyto rody:[5]

rod Aplodontia – bobruška

rod †Ameniscomys

Historický výskyt

Příslušníci této čeledi se dříve vyskytovali i na jiných světadílech, kde však vyhynuli: v Evropě jsou známé fosílie z třetihor od počátků oligocénu po střední miocén, v Asii od středního oligocénu po pozdní miocén.[2][6] V severní Americe se vyskytují nejdéle: od pozdního eocénu do současnosti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-08-16]. Kapitola Aplodontiidae. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. (anglicky) 
  2. ↑ a b NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Rodentia: Rodents, s. 1245–1246. (anglicky) 
  3. ↑ ROBOVSKÝ, Jan. K čemu byly rohy bobruškám?. Vesmír. 2006, roč. 85 (127), č. 3. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-3/k-cemu-byly-rohy-bobruskam.html
  4. ↑ FELLERS, G. M.; LIDICKER, W. Z., Jr.; LINZEY, A. V., et al. Aplodontia rufa [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Kapitola Population. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Bobruškovití. BioLib.cz [online]. ©1999–2025 [cit. 2.1.2024]. Dostupné online. 
  6. ↑ FEJFAR, Oldřich. Nálezy fosilních savců III. Fauna hnědouhelné pánve. Živa. 2011, č. 3, s. 144. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nalezy-fosilnich-savcu-iii-fauna-hnedouhelne-panve.pdf

Literatura

Externí odkazy