Boží pole je místo určené k pohřbívání zemřelých.[1] V protestantském prostředí zde zesnulí, jako kdyby byli zasetí na poli, čekají na den vzkříšení. Na rozdíl od hřbitova se z Božích polí „staré“ hroby neodstraňují a místo svým charakterem odpovídá pohřebišti.
Hroby jsou seřazeny podle skupin tak, jak byla či je kongregace rozčleněna. Ve sborových shromážděních bývají věřící odděleni podle pohlaví a stavu – vdovy, ženatí, děti... Zesnulí jsou na Božích polích pohřbíváni v příslušném sektoru chronologicky, tedy v pořadí dle data smrti. Na moravských Božích polích nejsou žádné rodinné hroby. Nezdobené kamenné náhrobky symbolizují rovnost všech bratří a sester před Bohem i ve smrti. Výjimkou jsou pouze hroby rodiny Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, které byly už v 18. století v Herrnhutu zvýrazněny jako projev úcty a vděčnosti.
Bohoslužba na Božím poli
Každoročně na Velký pátek se konají ve sborových domech Hody lásky, na Bílou sobotu členové kongregace zdobí hroby na Božích polích tak, aby pohřebiště vypadalo jako kvetoucí zahrada. Velikonoční neděli zahajují hudebníci před úsvitem; shromáždění začíná před sborovým domem, následuje krátká bohoslužba, která vrcholí na Božím poli. Tam, mezi hroby zesnulých bratří a sester, oslavují věřící Moravané vzkříšení Ježíše Krista za zpěvu hymnů. Při východu slunce obřad končí. Poprvé se tento obřad konal v roce 1732 v Herrnhutu.[5][6]
↑ National Historic Landmarks Program (NHL). web.archive.org [online]. 2009-06-20 [cit. 2023-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-20.
↑ ab World Heritage Memory Net - Christiansfeld, a Moravian Church Settlement. whmnet.org [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online.