Dolnopanonské knížectví Blatenské knížectví Pannonia inferior ←  846–875  →  →
Geografie Rozsah knížectví za vlády knížete Kocela v 9. stol.
Hlavní město	Blatnohrad (Blatnograd, německy Mosapurg, dnes Zalavár), Sisak
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Slované, Karantánci, Frankové, Avaři
Náboženství	staroslovanské (pohanské)[p 1], slovanské křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Východofranská říše Východofranská říše (846–884, 894–901) Velkomoravská říše (884–894)
Vznik	846 – vznik coby léno pro Pribinu
Zánik	875 – dobytí Maďary
Státní útvary a území
Předcházející Avarský kaganát Následující Maďarské velkoknížectví Chorvatské království (925–1102)

Blatenské knížectví (slovensky Blatenské kniežatstvo, slovinsky Blatenska kneževina) neboli Dolní Panonie (latinsky Pannonia inferior) bylo slovanské knížectví, které se v polovině 9. století rozprostíralo kolem jezera Balaton, mezi Drávou na jihu, Dunajem na východě, Štýrským Hradcem na západě a přibližně Veszprémem na severu. Podle novějších názorů sem patřilo i území mezi Rábem a Klosterneuburgem. Stolicí knížectví byl Blatnohrad na řece Zale.

Blatenské knížectví vzniklo kolem roku 839, kdy ho východofranský král Ludvík II. Němec dal v léno Pribinovi, který předtím absolvoval strastiplnou cestu po střední Evropě poté, kdy ho roku 833 i s družinou vyhnal Mojmír I. z Nitranského knížectví. Roku 847 Pribina knížectví dostal do osobní dědičné držby.

Za vlády Pribinova syna Kocela jej navštívili na své cestě do Říma Cyril a Metoděj a to přispělo spolu s obnovou místního biskupství k většímu kulturnímu významu a samostatnosti knížectví, které se stalo jedním ze středisek slovanské vzdělanosti. Po Kocelově smrti v roce 876 bylo knížectví opět včleněno do Východofranské říše pod vládu Arnulfa Korutanského. V letech 884–894 se knížectví po bitvě na řece Rábě stalo součástí Velkomoravské říše pod vedením Svatopluka. V roce 896 ještě východofranský vládce Arnulf udělil Blatenské knížectví v léno Braslavovi, ale již roku 901 dobyli oblast Maďaři a ta se stala součástí Uher a coby samostatný celek zanikla.

• 
  Přibližný rozsah Blatenského knížectví kolem roku 846 s polohou Blatnohradu
• 
  Knížectví za vlády Braslava v roce 896
• 
  Blatenské knížectví zeleně vlevo na mapě vytvořené podle informací z Gesta Hungarorum

Předpokládá se, že Blatenské knížectví sestávalo z těchto celků:^[1]

• Blatenské knížectví – mezi Veszprémem a řekou Drávou
• Ptujské knížectví – v okolí města Ptuj
• Doudlebské knížectví – v okolí blíže neurčeného sídla Dudleipin (údajně u Murecku nebo Bad Radkersburgu) poblíž štýrského Leibnitz, jež zmiňuje listina z roku 891
• Možné Etgarovské knížectví mezi Klosterneuburgem a Kőszegem

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Blatenské kniežatstvo na slovenské Wikipedii a Plattensee-Fürstentum na německé Wikipedii.

• Slované v Dolní Panonii

• Encyklopedické heslo Blatenské knížectví v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích