PROFILPELAJAR.COM

Bitva v zátoce císařovny Augusty
	konflikt: Druhá světová válka
	Dopad sestřeleného japonského letounu do moře poblíž křižníku USS Columbia během útoku na ostrov Bougainville, 1.-2. listopadu 1943
Trvání	1. listopad-2. listopad, 1943
Místo	Šalomounovy ostrovy, Tichý oceán
Souřadnice	6°24′ j. š., 155°9′ v. d.
Výsledek	Americké vítězství
Strany
Japonsko	USA
Velitelé
Sentaró Omori	Aaron S. Merrill
Síla
2 těžké křižníky; 2 lehké křižníky; 6 torpédoborců	4 lehké křižníky; 8 torpédoborců
Ztráty
1 lehký křižník potopen; 1 torpédoborec potopen; 2 torpédoborce poškozeny; 198-658 mrtvých	1 torpédoborec poškozen; 19 mrtvých
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva v zátoce císařovny Augusty byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se v noci 1.-2. listopadu 1943 u ostrova Bougainville v Šalomounových ostrovech a představuje klíčovou část bitvy o Bougainville.

1. listopadu v 5:00 po leteckém a námořním bombardování začal v zátoce císařovny Augusty na západním pobřeží ostrova Bougainville výsadek. Z 12 transportních lodí se začalo vyloďovat 14 000 mužů 3. divize americké námořní pěchoty pod velením generálmajora Turnage. K jejich ochraně byla určena TF 39 pod velením kontradmirála Merilla složená z lehkých křižníků Montpelier, Cleveland, Columbia, Denver a torpédoborců Charles Ausburne, Dyson, Stanly, Claxton, Spence, Thatcher, Converse a Foote.

Japonci se nejprve neúspěšně pokusili zaútočit na výsadek letadly z Rabaulu. Potom v 17:20 vyplul z Rabaulu svaz lodí pod velením kontradmirála Sentaró Omoriho složený z těžkých křižníků Mjókó, Haguro, lehkých křižníků Sendai, Agano a torpédoborců Šigure, Samidare, Širacuju, Naganami, Hacukaze a Wakacuki.

V této bitvě došlo k několika kolizím mezi vlastními loděmi, které způsobily téměř více škody než dělostřelecká palba. Nejprve se srazily japonské torpédoborce Samidare a Širacuju a byly tím vyřazeny z boje. Potom se srazil křižník Mjókó s torpédoborcem Hacukaze a torpédoborec přišel o příď. Ani Američanům se nevyhnula kolize, když se srazily torpédoborce Thatcher a Spence. K bojovým úspěchům si mohou Američané připsat potopení křižníku Sendai a torpédoborce Hacukaze. Japoncům se torpédem podařilo zasáhnout torpédoborec Foote a dělostřeleckou palbou křižník Denver.

TF 39 splnila svůj úkol a zabránila Japoncům zaútočit na výsadková plavidla a účinná se ukázala i změna taktiky, kdy byla opuštěna nepružná formace jedné kýlové řady. Svoji roli sehrál i zdokonalený radar díky němuž americké lodě střílely přesněji.

Odkazy

Související články

Bitva o Bougainville
- Vylodění u mysu Torokina

Literatura

HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Námořní válka vrcholí. Od obléhání Malty k boji u Severního mysu. Praha: Naše vojsko, 1995. 345 s. ISBN 80-206-0443-X.
HUBÁČEK, Miloš. Ofenzíva v Pacifiku. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2000. 396 s. ISBN 80-204-0866-5.
HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. (anglicky)