V březnu Ungern-Sternberg přepadl vojska čínské republikánské armády. Ta ovšem jeho armádu odrazila. Ungern přešel k chytré lsti. Jedné březnové noci nechal Ungern podpálit lesy v Mongolsku tak, aby si čínští vojáci mysleli, že proti nim postupuje obrovská armáda. Lest byla úspěšná a čínští vojáci se dali se na rychlý ústup.
Důsledky konfliktu
13. března1921 Ungern vyhlásil svoji loutkovou diktaturu v Mongolsku zaštítěnou politicky Bogd-chánem. Prohlásil se za „převtělení Čingischána“ a za cíl si dal vyhladit všechny skutečné i domnělé komunisty, opozičníky a Židy. Podle očitého svědectví polského cestovatele Ferdinanda Ossendowského byl baron Ungern přesvědčeným buddhistou. Mezitím dostávala nově vznikající pravidelná Ungernova armáda rozsáhlé dodávky zbraní a munice od japonských interventů.