Biskupský seminář v Českých Budějovicích
Budova bývalého semináře
Poloha
Adresa	Kněžská, České Budějovice, Česko Česko
Souřadnice	48°58′27,84″ s. š., 14°28′35,76″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskupský seminář byl kněžský seminář sloužící v letech 1803 až 1950 k přípravě adeptů kněžství v českobudějovické diecézi. Studium bylo původně tříleté, od roku 1815 čtyřleté, po první světové válce pak pětileté. V průběhu druhé světové války byli seminaristé totálně nasazeni v Německu a seminář uzavřen. Po válce byl znovu otevřen, ale v roce 1950 jej komunistické úřady uzavřely. Pět z několika tisíc jeho studentů se stalo biskupy, mezi nimi i sv. Jan Nepomuk Neumann. V roce 1991 na jeho činnost navázala Teologická fakulta Jihočeské univerzity. V roce 2017 nepřímo na činnost kněžského semináře v Č. Budějovicích navázal seminář Redemptoris Mater, vedený podle zásad neokatechumenátní cesty.

O založení českobudějovického biskupského semináře se zasloužil první českobudějovický biskup Jan Prokop Schaaffgotsche.^[1] Císař Leopold II. v roce 1790 rozhodl, že pro zřízení semináře se může použít budova zrušeného kapucínského kláštera v Kněžské ulici. Seminář v této budově byl otevřen až 4. 11. 1804.^[2] Budova semináře byla v letech 1843–1844 přestavěna.^[3] Studium bylo původně tříleté, od roku 1804 čtyřleté.^[4] Na chování studentů dohlížel prefekt.^[1] Jedním z prefektů tohoto semináře byl pozdější českobudějovický biskup Šimon Bárta.

• Josef Novák (od roku 1803 do roku 1818), později arcibiskup v chorvatském Zadaru^[4]
• Vojtěch Benedikt Juhn^[4]
• Václav Šembera (od 6. března 1826 do r. 1827)
• Dr. Jan Körner (od roku 1827 do roku 1848)^[5]
• Franz Nitsch (od roku 1848 do r. 1859)
• Jan Weis (od 1. srpna 1859 do r. 1861)
• Dr. František Jechl (od 1. října 1861 do r. 1864).
• Jan Sika (od 1. října 1864 do r. 1871)
• Dr. Josef Hais (od 19. dubna 1871 do r. 1873), od r. 1875 biskup v Hradci Králové
• Dr. Jan Turner (od 1. října 1873 do r. 1875)
• Dr. Petr Špelina (od 1. října 1875 do r. 1884)
• Dr. Josef Hoffmann (od r. 1884 do r. 1889)
• Adolf Rodler (od roku 1884 do roku 1893)
• Mons. ThDr. Alois Jirák (od roku 1893)
• Karel Boček (od roku 1907 do roku 1926)
• Msgre. ThDr. Antonín Melka (od roku 1926 do roku 1934)
• Karel Reban (od 1. září 1934)
• ThDr. Augustin Malý (od 1. září 1948)
• ThDr. Josef Šídlo

• Václav Klement Petr (1883–1901)
• Karel Boček (1901–1902)
• ThDr. Jan Roubal (kolem roku 1922 )
• doc. Albín Böhm (do 31. srpna 1934 a kolem roku 1938 )

• Karel Boček (1902–1907)
• Msgre. ThDr. Antonín Melka (1914 –1925)
• Karel Reban (od 30. září 1926 do 31. srpna 1934)
• doc. Albín Böhm (od 1. září 1934)
• Jan Paclík (kolem roku 1938)
• ThDr. Augustin Malý (do 31. srpna 1948)
• Adolf Pelikán SJ (od 1. září 1948)
• Václav Říha (od roku 1948)

• Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833)^[4]
• Josef Šmidinger (1801–1852)^[6]
• Vojtěch Mokrý (1803–1882)^[7]
• František Jaroslav Vacek Kamenický (1806–1869)
• Jan Nepomuk Neumann (1811–1860)
• František Dobromil Kamarýt (1812–1876)
• Josef Jan Evangelista Hais (1829–1892)
• Josef Hessoun (1830–1906)
• Bedřich Kamarýt (1831–1911)
• Martin Josef Říha (1839–1907)
• Josef Antonín Hůlka (1851–1920)
• Václav Klement Petr (1856–1901)
• Karel Traxler (1866–1936)
• František Bernard Vaněk (1872–1943)^[8]
• Jan Evangelista Eybl (1882–1968), český kněz a odbojář
• Jaroslav Janák (1889–1971)
• Josef Plojhar (1902–1981)
• Josef Jílek (1908–1945)^[8]

• Miroslav Novotný a kolektiv: Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a Nebe, České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 45–46
• VEBER, Tomáš. Studovat v Českých Budějovicích. Teologický institut a počátky vysokoškolských studií ve městě. Dějiny a současnost. 2005, čís. 12. Dostupné online. 

• Piaristické gymnázium (České Budějovice)

• Adolf Rodler: Biskupský kněžský seminář v Českých Budějovicích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.