Biologická hodnota bílkovin (BH) stanovuje, kolik gramů tělesných bílkovin může být vytvořeno ze 100 gramů proteinu ve stravě.[1] Měřítkem je kvalita vaječné bílkoviny. Komplexní proteiny mají vysokou BH, proteiny s nízkou BH jsou využity více jako zdroj energie než pro růst a regeneraci.[2] Bílkoviny z různých potravin se mohou vzájemně doplňovat tak, že jejich směšováním je možné dosáhnout vyšší biologické hodnoty, než jakou mají tyto bílkoviny samostatně. Zatímco maso dosahuje biologické hodnoty pouze mezi 92 a 96, může se vhodnou kombinací s brambory dosáhnout hodnot až 137, což přesahuje dokonce i biologickou hodnotu vajec samotných (BH = 100).[1] Je tedy výhodné upřednostňovat proteinové směsi, než konzumovat bílkoviny jen z jednoho zdroje potravin.
Biologická hodnota (BH) různých zdrojů bílkovin
| Biologická hodnota |
BH
|
| Živočišné bílkoviny
|
| Celá vejce |
100
|
| Maso |
92–96
|
| Ryby |
92–96
|
| Mléko |
88
|
| Sýry |
82–85
|
| Rostlinné bílkoviny
|
| Sója |
84
|
| Zelené řasy |
81
|
| Žito |
76
|
| Fazole |
72
|
| Rýže |
70
|
| Brambory |
70
|
| Chleba |
70
|
| Čočka |
60
|
| Pšenice |
56
|
| Hrách |
56
|
| Kukuřice |
54
|
Biologická hodnota různých směsí bílkovin[1]
| Biologická hodnota proteinových směsí
|
| Proteinová směs |
Poměr směsi |
BH
|
| Vejce a brambory |
35% / 65% |
137
|
| Vejce a mléko |
71% / 29% |
122
|
| Vejce a pšenice |
68% / 32% |
118
|
| Mléko a pšenice |
75% / 25% |
105
|
| Fazole a kukuřice |
52% / 48% |
101
|
Reference
- ↑ a b c KONOPKA, Peter. Sportovní výživa. [s.l.]: KOPP nakladatelství, 2004.
- ↑ KLEINER & GREENWOOD-ROBINSON. Fitness výživa. [s.l.]: Grada Publishing, 2010.