První písemná zmínka o vsi je z roku 1264, kdy byl připomínám královský villicus sídlící na dvorci, který se rozkládal v sousedství kostelíka. Fragmenty základů části dvorce se dosud nalézají asi 100 metrů západně do kostela. Villicus byl však roku 1278 nahrazen purkrabím na nově zbudovaném hradě Bezdězu, založeném králem Přemyslem Otakarem II. Ten v roce 1264 povýšil vesnici na město, ale v roce 1337 přenesl Hynek Berka z Dubé po králově svolení městská práva na nově založený Nový Bezděz, nynější Bělou pod Bezdězem.[6] Od té doby se obec, údajně v souvislosti s nedostatkem vody, rozvíjela jen velmi pomalu. V roce 1898 byla z velké části zničena požárem.
Nad vesnicí se tyčí kopce Bezděz (606 m) s hradem Bezděz a Malý Bezděz (577 m),[7] které byly společně zahrnuty do národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz. Příroda na Malém Bezdězu byla chráněna od roku 1949.[8] Samotná obec leží v nadmořské výšce 437 m.[9] V severní části katastrálního území se z rozsáhlých lesů zvedá návrší Slatinné vrchy (429 m).[10]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 v obci žilo 539 obyvatel (z toho 264 mužů), z nichž bylo 93 Čechoslováků, 444 Němců a dva cizinci. Kromě osmi evangelíků a dvou členů nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 547 obyvatel: 152 Čechoslováků a 395 Němců. Většina (510 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, osm členů církve československé, dva židé, čtyři členové nezjišťovaných církví a dvanáct lidí bez vyznání.[12]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
680
638
588
499
499
539
547
339
327
349
295
279
268
268
358
Počet domů
107
103
107
97
93
91
106
102
74
74
71
97
114
125
144
Hospodářství a doprava
V obci nejsou téměř žádné pracovní příležitosti. Většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst.[9] V roce 2013 byl koeficient ekologické stability území obce 3,44.[15]
Zhruba dva kilometry jižně od vesnice se nachází vlakové nádraží Bezděz na trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Do vsi z něj vede modrá turistická značka z větší části souběžně s cyklostezkou 0060.[16] Provoz na trati byl zahájen v roce 1867. V železniční stanici Bezděz zastavují osobní vlaky na trati z České Lípy do Bakova nad Jizerou, v letním období pak vybrané rychlíky na trase Kolín–Šluknov. V pracovní dny do obce zajíždí několik autobusových spojů z České Lípy.[17]
Společnost
V obci byla zrušena mateřská i základní škola (na místě dnešního obecního úřadu). Většina dětí dojíždí do Doks. Obec provozuje veřejnou knihovnu. V letních měsících projede obcí padesát až sedmdesát tisíc turistů směřujících na hrad Bezděz, který je dominantou okolní krajiny zvané Máchův kraj.[9]
Kostel svatého Jiljí je původně románská stavba ze 12. století. Barokně byl přestavěn v letech 1764–1769[18]
Fara, barokní, současná s přestavbou kostela (dnes sídlo správy hradu)
Kříž u příjezdové silnice do vsi poblíž odbočky ze silnice I/38. Kovový kříž s korpusem Krista na kamenném podstavci; na zadní straně nápis s datací 1868.
.jpg)
