Betelové sousto (indonésky pinang) je rostlinná droga, která se žvýká zejména v jihovýchodní Asii.[1] Existuje několik typů betelového sousta podle obsažených rostlin. Základem jsou nedozrálé plody palmy arekové (Areca catechu) a listy pepřovníku betelového (Piper betle) (odtud název) potřené hašeným vápnem (drcený vápenec, drcené lastury). Někdy se též přidávají listy gambirovníku trpkého (Uncaria gambir), listy tabáku virginského (Nicotiana tabacum), semena akácie (Acacia catechu), hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum), muškátový oříšek (Myristica fragrans) a kardamovník obecný (Elettaria cardamomum). Při žvýkání betelového sousta se uvolňuje hlavně arekaidin, který barví sliny do červena. Ostatní alkaloidy pak působí na zvýšenou sekreci potních a slinných žláz, likvidují střevní parazity a působí osvěžení organizmu.[1] Vápno, obsažené v soustu, však ničí zubní sklovinu a dráždí sliznici. Proto intenzivní žvýkači mívají černý a mnohdy také značně prořídlý chrup.
Fotogalerie
Betelové sousto. Na tomto obrázku vidíme plod arekové palmy (Areca catechu) v horní části, vlevo muškátový oříšek (Myristica fragrans) betelový list (Piper betle), hřebíček (Myristica fragrans) a tabák (Nicotiana tabacum).
Typické ingredience betelového sousta
Betelové listy na trhu
Mapa popularity betelového sousta
Prodejce betelového sousta
Betelové sousto v prodeji, Sri Lanka
Žvýkání betelového sousta má dlouhou tradici
Žvýkání betelového sousta, Myanmar
Ostrý úsměv, vedlejší důsledek žvýkání betelového sousta. Kupang, Indonésie
Žvýkání betelového sousta s vápnem postupně ničí zubní sklovinu, přičemž arekolin pak zuby zbarví do oranžova a posléze při dlouhodobém užívání do černa.