Bertold z Lipé

Bertold z Lipé
Bertold z Lipé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Bertold z Lipé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
RodičeJindřich z Lipé
PříbuzníČeněk z Lipé a Jindřich II. z Lipé (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertold z Lipé, též Berchtholdus de Lipa, Perchtholdus nebo Pertold z Lipého (* před 1300, † 1347) byl český šlechtic, jeden ze čtyř synů Jindřicha I. z Lipé a Scholastiky z Kamence. V letech 1334–1343 byl proboštem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a nejvyšším kancléřem Království českého, až do své smrti nejvyšším maršálkem Království.

Život

Druhý typ rodové pečeti Bertolda z Lipé (Antonín Masák: Pečeti šlechty české, moravské a slezské, 1911)

Narodil se po Jindřichovi II. z Lipé jako druhý nebo třetí syn Jindřicha I. z Lipé. Proto byl předurčen k církevní kariéře. Po studiích byl jmenován vyšehradským kanovníkem. Úřad probošta Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě převzal roku 1334. Dále byl od roku 1336 pražským kanovníkem[1]

Listinou z 9. dubna roku 1336 dal král Jan Lucemburský Bertoldovi a jeho bratrům Jindřichovi II. z Lipé a Janovi z Lipé za 2 000 kop grošů pražských do zástavy hrad Chwoyno, městečko Albrechtice nad Orlicí a Hoděšovice.[2]

Počátkem července roku 1337, před svým odjezdem z Prahy ustanovil král Jan Lucemburský Bertolda po dobu své nepřítomnosti zemským hejtmanem.[3]

10. prosince roku 1346 sepsal na hradě v Lipnici svou závěť. Dne 15. května 1347 byl bratry ustanoven správcem všech dědičných statků rodiny. Zemřel ještě téhož roku blíže neurčeného data.

Pečeti

Užíval nejméně čtyři pečetiː

  • dva typy úřední pečeti vyšehradského probošta ve tvaru zahroceného oválu, zprvu se stojící žehnající postavou kněze v pontifikáliích a od roku 1343 s trůnící postavou svatého Petra v papežské tiáře.[4]
  • dva typy kulaté erbovní pečeti svého rodu, na níž se v opisu střídaly jeho tituly, naposledy pečetil v úřadu nejvyššího maršálka Království českého v dubnu roku 1344.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ TOMEK Václav Vladivoj, Dějepis města Prahy, 1. díl, Praha 1855, s. 593
  2. ↑ RBM IV, s. 114–115, č. 288
  3. ↑ RBM IV., s. 188, č. 457 je regest ze zprávy v CDM VII, s. 117, č. 169
  4. ↑ STEHLÍKOVÁ, Danaː Nejstarší pečeti vyšehradské kapituly a jejího duchovenstva do roku 1420, in: Královský Vyšehrad: sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092), editor Bořivoj Nechvátal. Praha 1992, s. 171-186, obr. 172 na str. 176.
  5. ↑ Monasterium.net/mom/CZ-MZA/E08/1344_IV_23/ Moravský zemský archiv v Brně, fond Cisterciáci Žďár (1222-1771), listina z 23.4. 1344, přístup 2024-09-05

Literatura

  • Antonín Podlaha: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum, aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Praha 1912.
  • Jiří Spěváček: Jan Lucemburský a jeho doba. Nakladatelství Svoboda Praha 1994, s. 526, 532.
  • Jeroným Solař: Lipnice, hrad a město v Čáslavsku, in: Památky archaeologické a místopisné, roč. 5, 1863, s. 73–78

Externí odkazy

  • z Lipé ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.