Název obce pravděpodobně vznikl z pojmenování ves lidí Bernartových. Německé jméno Bernsdorf pak mělo vzniknout krácením z plného tvaru Bernhartsdorf.[4]
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1297. Obec je na této listině Vítka z Úpy jmenována jako Bernarthicz.
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
2 782
2 774
2 885
2 947
2 805
2 466
2 426
1 322
1 215
1 143
982
888
899
896
867
Počet domů
398
406
403
404
411
403
432
435
278
242
201
224
210
244
268
Charakteristika
Bernartice jsou přirozeně spádová obec, ve které je základní škola, mateřská škola se školní jídelnou, pošta a zdravotní středisko (ordinace praktické lékařky, dětská a stomatologická) slouží i pro okolní obce Lampertice, Královec a Zlatou Olešnici. Dopravní obslužnost je zajištěna jak autobusovou dopravou v přibližně hodinových intervalech, tak dosud fungujícím vlakovým spojením. Přes velkou konkurenci supermarketů v okresním městě je zásobování obyvatel i návštěvníků stále na slušné úrovni. Výraznou dominantou Bernartic je v barokním slohu vystavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1677–1678. Národní technickou památkou je železniční viadukt přes údolí říčky Ličné, který byl postaven v letech 1866–1868. Je vysoký 30 m, s opěrnými oblouky.
Obec je východiskem pro turistické výlety na Vraní hory (nejvyšší vrchol Královecký Špičák 881 m), přes Janský vrch (697 m) na Jestřebí hory a do Malých Svatoňovic (rodiště bratří Čapků), přes Žacléř pak na Rýchory (1033 m) a přes státní hranici dále do Polska. Hraniční přechod je v sousední obci Královec vzdálen 5 km. V zimních měsících se nabízí možnost nedalekého lyžařského areálu v Prkenném dole u Žacléře .
Vraní hory, část Broumovské vrchoviny, tvoří přirozenou hranici s Polskem. Zalesněný hřbet je tvořen řadou ryolitových kup. Aktivní lom na porfyr na severním úbočí leží v údolí potoka Dlouhá Voda. Zejména v přilehlých osadách jsou hojné možnosti celoročního ubytování v moderních soukromých ubytovacích a stravovacích zařízeních. Východně od osady Bečkov se v blízkosti státní hranice nachází Bečkovský vodopád.
↑PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957.