Stará okrouhlá věž a renesanční průčelí Horního zámkuZámecký sál
Byl vystavěn s použitím zdiva starší stavby v letech 1522-1524 Benediktem ze Salhausenu a později přestavěn v roce 1543 ve slohu pozdní gotiky. Po velkém požáru města v roce 1571 byl renovován ve stylu saské renesance.
Po pánech ze Salhausenu byli dalšími vlastníky benešovského panství a s ním i zámku rody Kinských a Thunů, kteří zámek ovšem využívali jen jako letní sídlo.
Popis
Zámek má gotické přízemí, které navazuje na později postavěný dům Vartenberků. Dispozičně je zámek obdélného tvaru s okrouhlou starou věží, která se nachází na severozápadní straně. Na jihovýchodním nároží objektu se tyčí polygonální schodišťová věž s kamenným armováním. Exteriér Horního zámku je řešen hladkou fasádou s kamennou nárožní armaturou, hrotitými vstupními portály a obdélníkovými okny se zkosenými rámci, které jsou oboje zdobeny protínanými pruty. Zastřešení je zde řešeno sedlovou střechou a renesančním štítem s pilastry na západní a východní části průčelí.
Interiér je v prvním patře zdoben křížovou klenbou a pravoúhlým portálem s protínanými pruty z pozdně gotického období. Druhé patro je ve dvou místnostech řešeno renesančními kazetovými ornamentálně malovanými stropy ze 16. století a zdobeno polokruhovými portály mezi místnostmi.
Přízemí poskytovalo prostory na provozní účely a první patro obytné místnosti s přistavěnou krytou chodbou vedoucí do sousedního kostela Narození Panny Marie. Ve zdi, které uzavírá nádvoří se nachází dva portály, jeden půlkruhový s protínanými pruty a druhý renesanční s reliéfní výzdobou, volutovým štítem a tesanými znaky.
Prohlídky zámku
Zámek je přístupný veřejnosti, nabízen je prohlídkový okruh z ukázkou dobového vybavení interiéru, dlouhý přibližně 30-45 minut. Nachází se zde galerie a turistické informační centrum.[3]
