Jednoletá bylina dorůstající až do výšky 60 cm, s podlouhlými bodlinatými listy. Lodyha načervenalé barvy je hustě chlupatá, stejně tak listy. Kvete v červnu a červenci, květy mají žlutou barvu.
Benedikt roste na slunných místech, daří se mu na sušší, ale dobré půdě. Pochází ze Středomoří, jihozápadní a Střední Asie.
Použití
Fytoterapie: Benediktu jsou připisovány mnohé léčivé účinky (latinské benedictus znamená požehnaný), zejména protibakteriální a protinádorové. Podporuje a tonizuje zažívání, především tvorbu trávicích šťáv a žluče. Užívá se při nemocech žlučníku a jater, dně a revmatismu; jako cytostatikum. Zevně pak k hojení ran, vředů a ekzémů. Čaj z benediktu podporuje činnost nervové soustavy. Podrobnější užití viz linky v oddíle Externí odkazy. Pozor na předávkování benediktem, vysoké dávky mohou přivodit žaludeční nevolnost až zvracení.
Gastronomie: Benedikt je součástí bylinných směsí pro bylinné likéry, například sladkého likéru zvaného Benediktinka. Sušený žlutý květ benediktu se používá jako náhrada šafránu pro přibarvení pokrmů.
Odkazy
Reference
↑ Centaurea benedicta (L.) L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online.
Literatura
Srpová M., Veselý P.: Zázračná medicína - nakl. VD Dialog Ústí n. L. 1991, 1. brož.vyd. (34 stran) str. 2.
Mayer Miroslav (Dr.): Babiččiny bylinky - Agentura V. P. K. Praha 1993, 1. vyd. (32 stran) str. 3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu benedikt lékařský na Wikimedia Commons