Benedetto di Sant'Andrea del Soratte také Benedikt di Sant'Andrea nebo Benedetto del Soratte (latinsky Benedictus Monachus) (10. století^? - 1024^?) byl italský mnich, člen benediktýnského řádu a kronikář, žijící na přelomu 10. a 11. století.

Benedetto di Sant'Andrea je autor, jenž je považován za tvůrce díla Chronicon, které popisuje období mezi vládou císaře Flavia Claudia Jiuliana v roce 360 a rokem 965. Text je zahrnut do vatikánského zákoníku Chigiano F. IV. 75 a poprvé ho publikoval Georg Heinrich Pertz (1795-1876) v roce 1839.^[1] Vzhledem k tomu, že kodexu chybí počáteční a závěrečné listy, předpokládá se, že Chronicon zahrnoval historické období od narození Krista až do roku 998, kdy přijel Ota III. do Říma.

Jméno autora (Benedetto) i jeho mnišství je převzato z pasáže v kodexu Chronicon („Benedictus supplex famulus monaque“ - pokorný služebník a mnich Benedikt), jeho státní příslušnost není známa.^[2] Autor žil v benediktinském klášteře Sant'Andrea poblíž města Ponzano Romano, nedaleko vrcholu Soratte.

K napsání kodexu došlo mezi lety 972 a 1 000.^[2] Benedettova latina je nesprávná s vulgárními prvky a výrazy. Předpokládá se, že Benedetto byl upřímný, protože často lichotivým způsobem zmiňuje Karlovce. Lexikální analýza naznačuje, že autorem byl patrně Říman, protože tamní dialekt se v podstatě zakládal na vulgárních výrazech. Mohlo se jednat i o rodáka z Říma.

Ve své disertační práci Johannes Kunsemüller na základě analýzy chyb v kodexu předpokládal, že Benedetto se narodil ve franské rodině v horní Itálii. Kromě toho musel dlouhou dobu žít v Římě a svou práci nepsal, ale pravděpodobně diktoval roztržitému a nevědomému amanuensovi (opisovači).^[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benedetto di Sant'Andrea del Soratte na italské Wikipedii.

• Tento článek čerpá z The Catholic Encyclopedia, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Ecclesiastical Annals“. Van der Essen, Léon. ed. (1907). New York: Robert Appleton.